Úvaha advokáta nad postavením klienta v trestním řízení


Klíčová slova článku advokát, obhájce, trestní právo, trestní řízení Datum vytvoření článku 1.10.2009 Kdy naposledy čteno 26.11.2024 16:16
JUDr. Prokop Beneš

Advokátní kancelář JUDr. Prokop Beneš
Antala Staška 38
14000 Praha
http://bcak.cz

Kromě obecně ustálené představy o tom, že trestní právo se aplikuje v případech, kdy se předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení stává osoba, která je podezřelá, příp. dále obviněná a obžalovaná z útoků proti životu a zdraví či z násilných útoků proti majetku, chci zdůraznit, že v dnešní době trestní právo fakticky dopadá na daleko širší okruh vztahů.

Trestní právo bývá v dnešní době prezentováno jako prostředek k prosazení mimo jiné i majetkových práv. Je nutné odlišovat povahu trestního práva a práva soukromého. Účelem trestního práva není ochrana individuálních majetkových či jiných zájmů jednotlivců či právnických osob. Účelem trestního řízení je náležité zjištění trestných činů a spravedlivé potrestání jejich pachatelů podle zákona. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že trestní právo má místo pouze tam, kde jiné prostředky ochrany práv fyzických a právnických osob jsou vyčerpané, neúčinné nebo nevhodné. V oblasti práva soukromého je klient či jeho protistrana v závislosti na svém procesním postavení „pánem sporu“. Takový spor může skončit konečným rozhodnutím ve věci, smírem či mimosoudní dohodou. V trestním řízení je to naopak stát, který prostřednictvím svých orgánů realizuje zájem státu na zjišťování trestných činů a trestání jejich pachatelů. Stát ale prioritně nemá prostřednictvím trestního řízení zajišťovat ochranu zájmů jednotlivce či právnické osoby.

Jsem proto dále přesvědčen o tom, že je věcí státu, vůči komu v zákonném rámci využije soustavu orgánů činných v trestním řízení, a že není (vyjma zákonem vymezených případů) věcí jednotlivce, aby se na této činnosti státu aktivně podílel. Z těchto důvodů se převážně věnuji obhajobě.

V zásadě se na nás klienti obrací ve třech rovinách – v prvním případě se dostaví s obdrženou výzvou, aby policii podali vysvětlení, v druhém případě jsou již v postavení, kdy je jim sděleno obvinění pro konkrétní skutek. Poslední okruh klientů pak tvoří případy, kdy klienti mají určité více či méně konkrétní obavy, že jsou pro určité jednání předmětem zájmu orgánů činných v tr. řízení. V těchto posledně jmenovaných případech lze v zásadě poskytnout konkrétní pomoc jen velmi těžko. U prvních dvou případů je možné shrnout tyto základní momenty:

- vyzvat konkrétní osobu k podání vysvětlení je oprávnění policejního orgánu. Každý má již v této fázi ze zákona právo na právní pomoc advokáta. Skutečnost, že je někdo vyzván, aby podal na policii vysvětlení, ještě neznamená, že taková osoba je osobou podezřelou. Role advokáta, pokud poskytuje právní pomoc při podání vysvětlení, není totožná s rolí obhájce, a to z toho důvodu, že obhájce má v tr. řádu zakotvená konkrétní práva a povinnosti, která ale nejsou výslovně upravena pro případ, kdy je poskytována právní pomoc osobě, která podává vysvětlení. To samo o sobě neznamená, že role advokáta při poskytnutí právní pomoci by měla být pasivní. Osoba, která podává vysvětlení, pokud se nejedná o osobu poškozenou, v zásadě nemá možnost nahlížet do trestního spisu a pořizovat z něj opisy. V praxi se někdy řeší situace, kdy je vysvětlení požadováno, aniž by bylo sděleno, k jakému účelu má vysvětlení sloužit. Bez znalosti toho, v jaké věci a z jakých důvodů má být konkrétní osoba slyšena, totiž tato osoba nemůže posoudit obsah poučení o tom, kdy má právo podání vysvětlení odepřít. Vysvětlení podle zákona nesmí být požadováno od toho, kdo by jím porušil státem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. Dále taková osoba může vysvětlení odepřít, pokud by jím způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Mám za to, že jsou-li dodrženy obecné zásady trestního řízení, například zásada přiměřenosti, nemělo by být pro policejní orgán problémem účel podání vysvětlení objasnit. Potom shora naznačený problém odpadá. Nicméně nejsou výjimkou případy, kdy tomu tak není. Právě v takovém případě podle mého názoru není od věci, aby dotyčné osobě, která je v podobném postavení, poskytl právní pomoc advokát.

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte