Pracovní právo
Rozvržení pracovní doby patří mezi významné instituty pracovního práva, neboť zaměstnanec je povinen práci vykonávat pouze v této rozvržené pracovní době. Zaměstnanec má podle § 13 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"), právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby s výjimkou například konta pracovní doby.
Právní názor, že funkci statutárního orgánu, resp. člena statutárního orgánu, nelze vykonávat v pracovněprávním poměru, je již v současné době ustálen. Takto judikoval již v minulosti Vrchní soud v…
V praxi jsme se již několikrát setkali se situací, kdy bývalí zaměstnanci začali podnikat ve stejném oboru jako jejich bývalý zaměstnavatel nebo nastoupili ke konkurenční firmě nebo si ji sami či…
V praxi se setkáváme s dotazy klientů, jakým způsobem je možné postupovat proti zaměstnancům, u nichž existuje podezření z krádeže majetku zaměstnavatele, a to zejména, pokud jde o možnost otevřít…
V tomto příspěvku se pokusíme nastínit a poukázat na některá zajímavá úskalí institutu zákazu konkurence pro členy představenstva akciové společnosti dle § 196 odst. 1…
Téma pracovněprávního poměru osoby, která zároveň vykonává funkci jednatele ve společnosti s ručením omezeným, bylo již mnohokrát diskutováno odbornou veřejností. V…
Ne zřídka se setkáváme s tím, že zaměstnanci svůj čas v práci tráví jinou bohulibou činností než plněním pracovněprávních úkolů zaměstnavatele. Za nejčastější formu…
Nejvyšší soud ČR se ve svém rozsudku ze dne 12. 10. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2242/2009, vyjádřil k otázce splatnosti mzdy (popř. platu) a s tím související možnosti…
„Pracovnímu právu schází definice odborové organizace jako subjektu pracovněprávních vztahů.“[1] Vysvětlení pojmu odborová organizace či jeho definici, nenajdeme nikde v…
Cílem tohoto článku není poukázání na notoricky známé podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru či následné předpoklady pro uplatnění neplatného rozvázání…
