Možnosti obrany proti nekalému podnikání bývalých zaměstnanců

V praxi jsme se již několikrát setkali se situací, kdy bývalí zaměstnanci začali podnikat ve stejném oboru jako jejich bývalý zaměstnavatel nebo nastoupili ke konkurenční firmě nebo si ji sami či prostřednictvím třetí osoby založili.

Samozřejmě nelze automaticky předpokládat, že takoví zaměstnanci zneužívají know how a obchodní tajemství svého bývalého zaměstnavatele nebo se dopouštějí jiné nemalé činnosti. Tento článek má nastínit jak se ovšem případné nekalé činnosti bránit či jemu předejít.

Prevence nekalé činnosti

Zákoník práce se snaží toto konkurenční jednání omezit formou konkurenční doložky, nicméně ta je, jak už jsem jednou na toto téma psal, dosti neúčinným nástrojem Zaměstnavatel tak by měl přistoupit k několika preventivním krokům, zejména:
a) mít dostatečnou právní úpravu definice citlivých informací, know how a obchodního tajemství;

b) mít dostatečnou právní úpravu sankcí pro zneužití chráněných informací;

c) chránit fakticky citlivá data;

d) vymezit právně dostatečně nekalou činnost a zejména sankce;

Projevy nekalé činnosti bývalých zaměstnanců

Ne vždy se ovšem při odchodu zaměstnanců bude jednat o nekalou činnost a může se jednat pouze o „vlastní konkurenční podnikání“ bez jakýchkoliv protiprávních projevů. Každý má právo podnikat, a pokud se rozhodne podnikat ve stejném oboru, tak to automaticky neznamená nekalou soutěž. Jsem naopak přesvědčen, že větší konkurence podněcuje vývoj a zvyšuje kvalitu služeb.

Pokud nicméně opravdu bývalí zaměstnanci hodlají zneužívat obchodní tajemství a podnikat způsobem, který je nekalou soutěží, pak projevy jsou většinou následující:

a) využití nikoliv veřejné databáze dodavatelů a odběratelů = porušování práv k databázi dle § 88 a násl. autorského zákona;

b) přetahování zaměstnanců – nekalá soutěž tzv. generální klauzule dle § 44 obchodního zákoníku;

c) šíření informací o problémech vaší firmy u dodavatelů a odběratelů = nekalá soutěž zlehčování dle § 50 obchodního zákoníku;

d) podobnost názvu obchodní firmy, internetových stránek, loga, ochranné známky, reklamních sloganů apod. – nekalá soutěž nebezpečí vyvolání záměny a parazitování na pověsti dle § 47 a 48 obchodního zákoníku, event. zásah do práv z ochranné známky

Obrana proti nekalé činnosti

Jaká je tedy obrana, když zjistíte, že zaměstnanci začali podnikat a vám konkurovat nebo přešli ke konkurenční firmě a dopouštění se protiprávního jednání?

Je třeba z obchodního a právního hlediska udělat několik kroků:

a) monitorovat činnost bývalých zaměstnanců;

b) okamžitě upevnit vztahy s dodavateli a odběrateli formou mimořádných slev či nadstandardních služeb;

c) upozornit dodavatele a odběratele, že konkurenční firma může zneužívat obchodní tajemství a že činíte právní kroky za účelem zabránění nekalé soutěže, což může mít za efekt obavy vašich dodavatelů a odběratelů z následné neschopnosti plnit případné závazky konkurenční firmou. Zde je nutné upozornit, že musíte mít zcela dostatečné důkazy pro takové tvrzení, jinak byste se mohli naopak vy dopustit nekalé soutěže;

d) upozornit bývalé zaměstnance na jejich povinnost mlčenlivosti, na hrozbu žaloby pro nekalou soutěž - § 51 porušování obchodního tajemství a nebezpečí trestního stíhání pro trestný čin Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákona,

e) pokud by ani předchozí kroky nepomohly, pak je nutné podat žalobu na nekalou soutěž s předběžným opatřením, případně trestní oznámení, pokud by nekalá soutěž byla zcela zjevná a měla zásadní následky pro existenci vaší firmy.

Společnost, jejíž zaměstnanci začnou po ukončení pracovního poměru jí konkurovat, by měla zejména ještě v době jejich zaměstnávání přijmout shora preventivní opatření a následně po jejich odchodu se snažit omezit jakékoliv negativní dopady především po obchodní stránce.

Je třeba vždy ale mít na paměti, že ne každé podnikání bývalých zaměstnanců nebo jejich působení u konkurence je nekalou činností. Pokud k ní dojde, pak je nutné postupovat dostatečně razantně a rychle, aby ztráty byly co nejnižší.

Obchodněprávní aspekty

Dále budeme věnovat pozornost obchodněprávním soudním rozhodnutím, které souvisí s konkurenčním podnikáním bývalých zaměstnanců.

Judikát 32 Cdo 2031/99

V dané věci se domáhal žalobce, aby žalovanému byla uložena povinnost mu zaplatit vzniklou škodu ve výši 264.920,- Kč a jako zadostiučinění za poškození dobrého obchodního jména 150.000,- Kč spolu s náklady řízení.

Soud prvního stupně po obsáhlém dokazování zjistil, že žalovaný, který byl u žalobce zaměstnán jako samostatný projektant, zpracovával projektovou dokumentaci pro akci a po skončení pracovního poměru se žalobcem navázal žalovaný spolupráci a zakázku, kterou původně vyřizoval smluvně pro žalobce, dokončil sám vlastním jménem.
Soud prvního stupně uzavřel, že jednání žalovaného naplňuje znaky generální klauzule nekalé soutěže podle § 44 odst. 1 obchodního zákoníku.

Odvolací soud se ztotožnil s právním závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný se v rozhodném období dopustil jednání nekalé soutěže. Dovodil však, že je nutno rozlišit stránku pracovněprávní a stránku soutěžní. Pokud žalobce žalovanému vytýká, že po desítky týdnů zpracovávané podklady mu průběžně nepředával a v konečné fázi ani v úplnosti nepředal a způsobil tak, že žalobce nemohl splnit smlouvu pro objednatele díla, je to věc vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Na druhé straně, pokud zaměstnanec svým jednáním ještě před tím, než zahájí svou vlastní samostatnou podnikatelskou činnost, si připravuje výhodnější podmínky, které by jinak při zahájení podnikání neměl, na úkor svého zaměstnavatele, pak jde o jednání soutěžní a takové jednání může být hodnoceno jako jednání nekalé soutěže.

Pokud žalovaný s vědomím eventuality zahájení vlastní podnikatelské činnosti, získaných znalostí a časových a kapacitních možností žalobce, vyvolal situaci, kdy mohl těžit ze znalostí získaných u žalobce, pak toto jednání žalovaného je třeba považovat za jednání nekalé soutěže podle § 44 odst. 1 obch.zák.

Pokud jde o uplatněný nárok na zadostiučinění, vycházel odvolací soud ze skutečnosti, že žalobce prokázal, že nesplněním smlouvy došlo k poškození jeho dobrého jména a pověsti spolehlivého partnera.

Proti tomuto rozsudku podali dovolání oba účastníci řízení. Nejvyšší soud se omezil na právní závěr, že se žalovaný dopustil jednání nekalé soutěže podle základního ustanovení § 44 odst. 1 obch. zák. takové intenzity, že má žalobce v důsledku jednání žalovaného nárok na přiměřené zadostiučinění ve vyšší částce než která mu byla přiznána odvolacím soudem. V tomto případě byla žalobci bezesporu způsobena újma v tom, že nemohl odevzdat smluvené dílo objednateli, ač na tomto díle jeho pracovník - žalovaný odpracoval podstatnou část prací a po skončení pracovního poměru žalovaný dílo odevzdal objednateli sám, vlastním jménem a na svůj vrub jako podnikatel.

Judikát 32 Cdo 2085/2007

Společnost (žalobkyně) se domáhala ochrany proti jednání nekalé soutěže žalobou, v níž požadovala, aby třem bývalým zaměstnancům byla uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit částku 5,697.000,84 Kč jako náhradu škody a částku 1,000.000,- Kč jako přiměřené zadostiučinění.

Dle žaloby se všichni tři žalovaní dopustili jednání nekalé soutěže spočívající jednak:
a) v odlákání zaměstnanců a jejich přetažení do pracovního poměru u společnosti vytvořené k tomu předtím žalovanými bývalými zaměstnanci,

b) jednak v odlákání a přetažení obchodních partnerů nově založenou společností a dále též

c) v porušení obchodního tajemství žalobkyně využitím poznatků o okruhu odběratelů žalobkyně, jeho obchodní a cenové politice, které mělo za následek ochromení činnosti společnosti v obchodování.

Žalovaní se měli dopustit jednání, jímž naplnili podmínky generální klauzule (§ 44 odst. 1 obchodního zákoníku, dále jen obch. zák.) a dále skutkových podstat parazitování na pověsti (§ 48 obch. zák.) a porušení obchodního tajemství (§ 51 obch. zák.).

Městský soud v Praze zamítl všechny požadavky žalobkyně a Vrchní soud v Praze toto potvrdil.
Žalobkyní tvrzené neoprávněné sdělení ze strany žalovaného Ing. S. jinému soutěžiteli skutečností, jež tvořily údajné obchodní tajemství žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, tj. porušení obchodního tajemství, v jehož důsledku údajně došlo k oslovení zákazníků žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, se žalobkyni (přes opakované výzvy soudu prvního stupně k doplnění skutkových tvrzení tak, aby bylo zřejmé, jaké konkrétní informace měl žalovaný Ing. S. sdělit a další žalovaný neoprávněně využít, a jak žalobkyně zajišťovala utajení těchto informací) nepodařilo prokázat. Žalobkyní vytýkaná spoluúčast žalovaných na založení a vzniku jiného soutěžitele a tím spolupůsobení při odlákání části klientely žalobkyně ve prospěch svůj i jiného soutěžitele bylo správně soudem prvního stupně hodnoceno jako prostá realizace práva podnikat, tedy jednání, které není v rozporu s dobrými mravy soutěže.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v zákonné lhůtě dovoláním. Dovolací soud se ztotožnil s rozhodnutím obou soudů a shledal, že jednáním žalovaných nebyly kumulativně splněny všechny tři základní podmínky nekalé soutěže podle § 44 odst. 1 obch. zák. (generální klauzule). Odvolací soud tedy v daném případě rozhodoval v souladu s hmotným právem i v souladu se soudní judikaturou - viz např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp.zn. 3 Cmo 143/94 (z odůvodnění rozhodnutí: „Nelze nikomu zakázat přijímání do pracovního poměru pracovníků dříve zaměstnaných u konkurenta, neboť takovým opatřením by nebyla uložena povinnost pouze účastníku řízení, ale i uchazečům o zaměstnání, na nichž nelze spravedlivě požadovat strpění takové povinnosti.“ ... „Skutečnost, že vznikl navrhovateli konkurující podnik a přijímá pracovníky, kteří s navrhovatelem v souladu s právními předpisy rozvázali pracovní poměr, nelze považovat za stav porušující zákaz jednání nekalé soutěže.“). Dovolací soud konstatuje, že není nutné řešit další otázky, tj. podmínky konkrétních skutkových podstat - parazitování na pověsti podle § 48 obch. zák. nebo porušení obchodního tajemství podle § 51 obch. zák., nebyla-li naplněna generální klauzule nekalé soutěže.

Závěry k obchodně právní judikatuře

Zásadním problémem všech podobných žalob, jak se i naše kancelář mohla v praxi přesvědčit, je:
a) špatná právní úroveň pracovněprávní dokumentace (pracovních smluv, pracovních řádů a směrnic);

b) špatně formulovaná žaloba;

c) špatný monitoring činnosti bývalých zaměstnanců a škody a na to navazující neschopnost prokázat nekalou soutěž a škodu;

Právě formulaci žalobních návrhů a dostatečným důkazům je třeba věnovat v takových případech co největší pozornost, jinak vždy hrozí zamítnutí žaloby a náhrada vysokých částek nákladů řízení.

Trestněprávní aspekty