K zákazu konkurence u členů představenstva akciové společnosti

Zákaz konkurence je institutem, který z důvodu ochrany zájmů společnosti omezuje možnost podnikání[2] členům orgánů takové společnosti, zamezuje případnému zájmovému konfliktu a chrání příslušnou společnost před případným jednáním členů orgánů společnosti v rozporu se zájmy společnosti. Tento zákaz konkurence je pro obchodní společnosti obecně zakotven v ustanovení § 65 odst. 1 ObchZ. Toto ustanovení neobsahuje konkrétní vymezení zákazu konkurence, s těmito odkazuje dále na jednotlivá ustanovení o příslušných společnostech. Ustanovení § 65 odst. 2 a 3 ObchZ společně stanoví nároky společnosti v důsledku porušení takového zákazu, resp. prekluzivní lhůtu k jejich uplatnění.Pro akciové společnosti je tento zákaz konkurence proveden v ustanovení § 196 ObchZ. Konkrétní rozsah činností podléhajících zákazu konkurence pro členy představenstva vymezuje § 196 odst. 1 ObchZ, který zní:

Pokud ze stanov nebo z usnesení valné hromady nevyplývají další omezení, člen představenstva nesmí

(a)podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů,

(b)zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti,

(c)účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání,

(d)vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern.

Jedná se o kogentní ustanovení, jeho účinky nelze vyloučit či omezit. Vzhledem k dikci návětí uvedeného ustanovení je však zřejmé, že stanovy, usnesení valné hromady akciové společnosti nebo smlouva o výkonu funkce mohou uvedený rozsah dále rozšířit[3]. Z principu rovnosti a nediskriminace vyplývá, že při takové úpravě rozsahu zákazu konkurence by neměly být mezi členy představenstva činěny rozdíly v tom smyslu, že by např. některý člen představenstva měl vymezen přísnější zákaz konkurence než jiný. Takovéto vymezení by bylo možno shledat neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

Zákonná úprava nebrání, aby společnost smluvně (např. ujednáním o konkurenční doložce ve smlouvě o výkonu funkce) či ve stanovách (nebo rozhodnutím valné hromady) zavázala člena představenstva k povinnosti dodržovat zákaz konkurence i po ukončení výkonu funkce. Takovéto ujednání však musí být výslovné. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR se rovněž na porušení povinností člena představenstva převzatých nad rozsah zákazu konkurence upravený obchodním zákoníkem a konstituovaných smlouvou mezi společností a členem jejího statutárního orgánu nebude vztahovat úprava důsledků porušení zákazu konkurence v § 65 ObchZ (neboť nejde o porušení tohoto zákazu, ale o porušení smluvně převzatých povinností); důsledky tohoto porušení však mohou smluvní strany upravit ve smlouvě, jak se také v projednávané věci stalo[4].

V rámci citovaného ustanovení § 196 odst. 1 ObchZ pak písmeno d) upravuje jednu ze skutkových podstat zákazu konkurenčního jednání členů představenstva akciové společnosti (viz dále).

Zákaz konkurenčního jednání dle § 196 odst. 1 písm. d) ObchZ