Právní aktuality 21.10.2014 - 30.10.2014
Novela vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení(30.10.2014, Mgr. Martin Glogar)
Dne 21.10.2014 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 222/2014 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení.
Novelizovaná vyhláška byla původně, mimo jiné, přijata v duchu myšlenky snížit administrativní zátěž žadatelů o kácení dřevin i příslušných orgánů státní správy. Nově umožnila kácet dřeviny rostoucí v zahradách bez povolení orgánu ochrany přírody, což v případě původní právní úpravy bylo možné pouze v některých případech. Záměrem Ministerstva životního prostředí tenkrát bylo umožnit bez zbytečné administrativní zátěže na zahradách, které jsou převážně v majetku fyzických osob a jsou bezprostředně svázány s užíváním bytových a rodinných domů, nezbytnou pravidelnou obnovu převažujících ovocných dřevin plnících především produkční funkci.
Dle poznatků ministerstva deklarovaných v důvodové zprávě však takto uvolněný režim kácení přinesl jednak řadu problémů právního i věcného charakteru při praktickém výkonu státní správy, měl se však rovněž projevit negativní dopad na samotnou ochranu dřevin. Jako nejzávažnější problém je uváděn nesoulad nového režimu se zmocněním obsaženém v § 8 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ten totiž uvádí, že vyhláška má stanovit buďto velikost dřeviny, nebo její jinou charakteristiku jako kritérium pro to, zda má či nemá být vyžadováno povolení ke kácení. Charakteristika pozemku, na kterém dřevina roste, je tedy jako kritérium problematická. Tímto způsobem totiž vyhláška vyjímá z povolovacího režimu dřeviny rostoucí na určitých pozemcích, což může učinit jen zákon.
Nejasně byly také formulovány definiční znaky zahrady v § 1 písm. c) vyhlášky. To způsobovalo problémy z hlediska praktického výkonu státní správy, kdy vyvolaná právní nejistota zvyšovala riziko nesprávných úředních postupů ze strany příslušných orgánů státní správy. Pokles podávaných žádostí byl sice zaznamenán, snížená administrativní zátěž příslušných orgánů státní správy však již nikoliv, když významně vzrostlo jejich zatížení telefonickými dotazy, odpověďmi na e-mailové zprávy a v neposlední řadě řešením stížností na protiprávní kácení dřevin. Co se týče faktických dopadů na dřeviny, mělo být vypozorováno, že v posledním období došlo v obcích k výraznému úbytku zeleně, což je přičítáno právě volnějšímu režimu kácení, který vyhláška umožnila. Veškeré tyto jevy mají být nyní nově publikovanou novelou odstraněny.
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.11.2014.
Novela vyhlášky o požární prevenci(30.10.2014, Mgr. Martin Glogar)
Dne 21.10.2014 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 221/2014 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
Jako primární cíl, pro který je k novelizaci přistupováno, deklaruje Ministerstvo vnitra plnou harmonizaci dané prováděcí právní úpravy prezentované novelizovanou vyhláškou s úpravou podle zákona o požární ochraně. Dle důvodové zprávy byla dřívější novelizace zákona o požární ochraně provedena za účelem modifikovat zákon tak, aby úprava označení písemného výstupu z kontroly byla v souladu s terminologií kontrolního řádu. Současně došlo v jejím rámci ke zohlednění určité specifické povahy požárních kontrol, kdy nelze v protokolu o kontrole přímo uložit určitá opatření, ale pouze uvést nedostatky, proti nimž lze podávat námitky ve smyslu kontrolního řádu. Aktuální novelizace má uvést pojmový aparát vyhlášky do souladu s pojmovým aparátem obsaženým v zákonné úpravě. Vedle toho dochází, na základě poznatků získaných z aplikační praxe, k úpravám, jež mají znamenat zpřesnění textu vyhlášky v místech, jejichž aplikace byla předmětem často se vyskytujících dotazů.
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.11.2014.
Směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva(30.10.2014, Mgr. Martin Glogar)
Dne 28.10.2014 byla ve Úředním věstníku EU, řada L, č. 307, str. 1 – 20, zveřejněna směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22.10.2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva.
Směrnicí se zřizuje společný rámec opatření pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v EU, a to se základním cílem minimalizovat závislost dopravy na ropě a omezit její dopad na životní prostředí. Stanovují se minimální požadavky na vytvoření infrastruktury pro alternativní paliva, včetně dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a plnicích stanic se zemním plynem (LNG a CNG) a vodíkem, které mají být naplněny prostřednictvím vnitrostátních rámců politiky členských států. Rovněž se stanovují společné technické specifikace pro tyto dobíjecí a plnicí stanice a požadavky na informace pro jejich uživatele.
Směrnice je jedním z projevů globální snahy EU zvyšovat konkurenceschopnost a energetickou bezpečnost účinnějším využíváním zdrojů a energie a snižovat závislost dopravy na ropě. V současnosti jsou jako hlavní alternativní paliva chápány elektřina, vodík, biopaliva, zemní plyn a zkapalněný ropný plyn (LPG), tedy taková, která vykazují potenciál pro dlouhodobou náhradu ropy. Jedním z cílů směrnice je pak zamezit tříštění vnitřního trhu plynoucímu z nekoordinovaného zavádění těchto i dalších alternativních paliv na trh. Proto je zde snaha vytvořit koordinované rámce politiky všech členských států v dané oblasti, jež by měly poskytnout dlouhodobou jistotu nezbytnou pro soukromé i veřejné investice do technologií alternativních paliv a vozidel jimi poháněných, stejně tak jako do budování příslušné infrastruktury. Vše by mělo posloužit dvojímu cíli; jak minimalizaci závislosti dopravy na ropě, tak omezení dopadů dopravy na životní prostředí. Je proto deklarováno, že by členské státy měly zřídit vnitrostátní rámce politiky uvádějící jejich vnitrostátní obecné a specifické cíle a podporující akce pro rozvoj trhu s alternativními palivy, a to včetně zavedení nezbytné infrastruktury. Vše uvedené by mělo probíhat v úzké spolupráci s regionálními a místními orgány a s dotčeným průmyslovým odvětvím, při zohlednění potřeb malých a středních podniků.
Na základě směrnice má tedy každý členský stát přijmout vnitrostátní rámec politiky pro rozvoj trhu pokud jde o alternativní paliva v odvětví dopravy a zavádění příslušné infrastruktury, přičemž směrnice definuje základní atributy, jež mají být v takovém rámci obsaženy. V platnost směrnice vstupuje dnem 17.11.2014, členské státy mají povinnost uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s ní do 18.11.2016.
