Právní aktuality 2.6.2015 - 10.6.2015
Smlouva o obchodu se zbraněmi(10.06.2015, Mgr. Martin Glogar)
Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv
Dne 10.6.2015 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv zveřejněno pod č. 36/2015 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o obchodu se zbraněmi.
Smlouva, která byla přijata dne 2.4.2013 v New Yorku, odkazuje na článek Charty OSN usilující o podporu nastolení a udržování mezinárodního míru a bezpečnosti při co nejmenším odčerpávání lidských a hospodářských zdrojů světa na zbrojení. Deklaruje potřebu zabránit nelegálnímu obchodu s konvenčními zbraněmi a vymýtit jej, zabránit tomu, aby byly konvenční zbraně odkláněny na nelegální trhy nebo k neoprávněným konečným uživatelům a aby jich bylo použito k neoprávněnému konečnému účelu, včetně páchání terorismu.
Smluvní strany si smlouvou kladou konkrétně za cíl zavést nejvyšší možné standardy pro regulaci nebo zlepšení regulace mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi, zabránit nelegálnímu obchodu s nimi a vymýtit jej. To má ve svém důsledku přispět k mezinárodnímu a regionálnímu míru, bezpečnosti a stabilitě a omezit lidské utrpení. Smlouva má podpořit spolupráci a transparentnost v mezinárodním obchodu s konvenčními zbraněmi a pomoci budovat důvěru mezi smluvními stranami v této oblasti.
Smlouva vstoupila v platnost dnem 24.12.2014, a to i pro Českou republiku, která je jejím signatářem.
Nařízení o insolvenčním řízení(09.06.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 5.6.2015 bylo v Úředním věstníku EU, řada L, č. 141, str. 19 an., publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20.5.2015 o insolvenčním řízení (přepracované znění).
Nové nařízení nahradí aktuální nařízení č. 1346/2000 o úpadkovém řízení, které bude zrušeno. Dle zprávy hodnotící dosavadní nařízení bylo totiž zjištěno, že funguje obecně dobře, bylo by však žádoucí zlepšit uplatňování některých jeho ustanovení tak, aby byla posílena účinnost vedení přeshraničních úpadkových (insolvenčních) řízení. Vzhledem k tomu, že uvedené nařízení bylo již několikrát pozměněno a další změny mají být ještě provedeny, bylo rozhodnuto, že bude v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti vhodnější jej přepracovat.
Nové nařízení se tak bude vztahovat na veřejná kolektivní řízení, včetně předběžných řízení, která jsou založena na právu upravujícím úpadek a ve kterých, za účelem záchrany, úpravy dluhu, reorganizace nebo likvidace, je dlužník zcela či zčásti zbaven dispozičních oprávnění ke svému majetku a je jmenován insolvenční správce, jsou majetek a záležitosti dlužníka pod kontrolou či dohledem soudu, nebo je soudem nebo na základě zákona přiznáno dočasné přerušení řízení na vymáhání individuálních nároků s cílem umožnit jednání mezi dlužníkem a jeho věřiteli, a to za předpokladu, že dané řízení, v jehož rámci bylo přerušení přiznáno, zajistí vhodná opatření na ochranu věřitelů obecně a je předběžným řízením k některému z řízení uvedených výše, nepodaří-li se dosáhnout dohody. Konkrétní seznam řízení jednotlivých členských států, na která nařízení dopadá, je obsažen v jeho příloze, nepoužije se však na řízení týkající se pojišťoven, úvěrových institucí, investičních podniků a dalších institucí a podniků v rozsahu, v jakém se na ně vztahuje směrnice 2001/24/ES, nebo subjektů kolektivního investování.
Nová právní úprava vychází z předpokladu, že řádné fungování vnitřního trhu vyžaduje, aby přeshraniční insolvenční řízení probíhala účinně a rychle. Nařízení má k dosažení tohoto cíle dopomoci.
Vstupuje v platnost dnem 25.6.2015, použije se od 26.6.2017.
Novela energetického zákona(09.06.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 5.6.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 131/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Tato rozsáhlá novela čítající jen v případě energetického zákona více než pět stovek novelizačních bodů je, dle důvodové zprávy, především projevem transpozice relevantních ustanovení evropské směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Stejně tak šlo zákonodárci o adaptaci českého právního řádu na evropské nařízení č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií, ale také nařízení č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě. Novela má rovněž reagovat na aktuální vývoj trhu s elektřinou i s plynem a na rozvoj teplárenství v České republice. Dotýká se vztahů mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou a s plynem a v teplárenství takovým způsobem, aby bylo možné po její účinnosti hovořit o upřesnění dosavadních vazeb a o snazší aplikovatelnosti, kontrole a vymahatelnosti práv a povinností v jednotlivých energetických odvětvích i ve vazbě na pravomoci orgánů státní správy a jejich kompetence. Zahrnuty jsou také úpravy související s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích, další změny pak sledují zjednodušení administrativy spojené s připojováním a provozem malých zdrojů určených zejména pro vlastní spotřebu domácností.
Vedle energetického zákona je novelizováno dalších čtrnáct zákonů, mezi nimi například zákon o nouzových zásobách ropy, zákon o hospodaření energií či zákon o podporovaných zdrojích energie.
Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2016, ovšem s výjimkou mnoha ze svých ustanovení.
Novela zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině(09.06.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 4.6.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 127/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Cílem zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině bylo rozšířit možnosti péče o děti v předškolním věku a daňově podpořit jak provozovatele zařízení poskytujících takovouto péči, tak rodiče umisťující v těchto zařízeních své děti. Šlo také o podporu rodičů při slaďování pracovního a rodinného života a jejich dřívější návrat na trh práce.
Zákon stanovil pro všechny poskytovatele služeb péče o děti podmínky, jimž se museli podřídit. Dle důvodové zprávy však při jeho přípravě nebyla vzata v potaz zařízení a služby, jež sice před přijetím zákona dlouho a dobře fungovala, které však nemohla už ze své podstaty nebo z finančních či jiných důvodů kritéria zákona splnit. Jedná se například o lesní školky, nízkoprahová zařízení či dětské kluby. A právě publikovaný zákon má negativní dopady na tato zařízení zmírnit.
Zákon nabyl účinnosti dnem 4.6.2015.
Schválena novela občanského soudního řádu a exekučního řádu(02.06.2015, Mgr. Martin Glogar)
Poslanecká sněmovna na své 27. schůzi dne 27.5.2015 definitivně schválila zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to v podobě, v jaké jí byl Senátem vrácen k dalšímu projednání.
Senát se totiž zcela neztotožnil se zněním zákona tak, jak byl původně v Poslanecké sněmovně schválen, a zákon jí vrátil se svými pozměňovacími návrhy. Sněmovna pozměňovací návrhy akceptovala a zákon v podobě navrhované Senátem přijala.
Změny, které bude zákon provádět, se dotýkají například přiznávání náhrady nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva úspěšnému účastníkovi proti účastníkovi neúspěšnému, kdy by mělo být, prostřednictvím paušální náhrady, vyrovnáno v tomto ohledu doposud nevyvážené postavení účastníka řízení nezastoupeného advokátem, notářem nebo patentovým zástupcem oproti účastníkovi takto zastoupenému, či povinnosti soudu při rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů nahlížet do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu a vyvodit ze zjištěných skutečností zákonem upravené důsledky. Nová dikce má lépe zohledňovat hmotněprávní úpravu majetkového režimu manželů. Změn, týkajících se především výkonu rozhodnutí s ohledem na instituci manželství, je však samozřejmě více.
Zákon byl aktuálně zaslán k podpisu prezidentu republiky. Pokud jej ten podepíše, nic by nemělo bránit jeho brzké publikaci ve Sbírce zákonů.
