Právní aktuality 29.1.2015 - 4.2.2015
Novela vyhlášky o školním stravování(04.02.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 30.1.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 17/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů.
Krátká vyhláška o pěti novelizačních bodech má dle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy umožnit školským stravovacím zařízením poskytovat dietní jídla těm strávníkům, u kterých příslušný lékař posoudil, že jejich zdravotní stav stravování se s omezeními dle dietního režimu vyžaduje. Výběr potravin, receptur, sestavení jídelního lístku a způsob přípravy jídel vydávaných v rámci dietního stravování pak provede nutriční terapeut nadaný odbornou způsobilostí dle § 15 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních.
Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.2.2015.
Novela zákona o jednacím řádu Senátu(04.02.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 30.1.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 16/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.
Novela, k jejíž prvotní iniciaci došlo na půdě Senátu, je dle důvodové zprávy výsledkem průběžného hodnocení působení zákona o jednacím řádu Senátu, a to jak v parlamentní praxi, tak co do souladu s měnícím se právním řádem. Zaobírá se poměrně různorodou skupinou otázek, jež se ukázaly být problematickými, a to z důvodu jejich interpretační spornosti, případně nedostatečné šíře úpravy.
Jde například o modifikaci institutu „nezabývání se návrhem zákona“, která souvisí se snahou uchovat možnost rozpravy, stojí-li o ni relevantní menšina, či o změny týkající se jednání Senátu o zákonných opatřeních Senátu. Ty zohledňují zkušenosti, které Senát při aplikaci daných zákonných ustanovení získal v době, kdy byla Poslanecká sněmovna rozpuštěna. Další ze změn spočívá v tom, že součástí pozměňovacího návrhu podaného na schůzi Senátu, který má obligatorně písemnou formu, bude nově nutně muset být též odůvodnění. Má tak být možné lépe identifikovat účel navrhované zákonné změny. Další změny se pak týkají například úpravy jednání Senátu o návrhu zákona, kterým mu byl vrácen Poslaneckou sněmovnou k dopracování, pravidel jednání o peticích či textu v průkazu senátora, v němž nebylo doposud stále reflektováno zrušení bezplatné hromadné přepravy.
Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení týkajícího se právě průkazu senátora, dnem 19.2.2015.
Zákon o hranicích vojenských újezdů(04.02.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 30.1.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 15/2015 Sb. zákon o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů).
Na základě tohoto zákona bude v první řadě uplynutím roku 2015 zrušen vojenský újezd Brdy, přičemž jednotlivé části dosavadního katastrálního území vojenského újezdu budou připojeny k územím okolních obcí. Stejným zákonem pak také dojde ke změně hranic vojenského újezdu Boletice, vojenského újezdu Březina, vojenského újezdu Hradiště a vojenského újezdu Libavá a ke vzniku nových obcí na příslušných katastrálních územích změnou dotčených. Upravováno je kupříkladu dále také majetkové zabezpečení obcí a krajů, uspokojování potřeb obyvatel nebo průzkum a odstranění ekologické nebo pyrotechnické zátěže na vyčleňovaných katastrálních územích a zaměření nových hranic obcí.
V souvislosti s popsanými změnami dochází rovněž k novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny, lesního zákona, zákona o zajišťování obrany České republiky, zákona o evidenci obyvatel, zákona o matrikách, jménu a příjmení, lázeňského zákona, ale třeba také zákona o soudech a soudcích či zákona o ověřování.
Veškeré změny jsou realizací východisek stanovených Bílou knihou o obraně, která byla jako ideový základ dalšího vývoje v oblasti obrany schválena vládou v roce 2011. Vedle dalšího počítala rovněž s optimalizací počtu a rozlohy vojenských újezdů. Hlavním důvodem měla být kvantitativní redukce Armády české republiky, která od vzniku České republiky v roce 1993 zeštíhlela co do počtu vojáků v činné službě takřka na pětinu. Za těchto okolností bylo uzavřeno, že vzhledem k současným a budoucím potřebám výcviku vojsk, ale také k četnosti výcviku a početním stavům jednotek je nutné přehodnotit stávající počet a rozsah vojenských újezdů a ostatních výcvikových zařízení. Úlohu sehrála především stránka finanční, také rozloha území určených k výcviku ozbrojených sil byla v porovnání s ostatními srovnatelnými státy v Evropě značně naddimenzovaná.
Změny mají taktéž umožnit obyvatelům vojenských újezdů kvalitnější realizaci základních lidských práv a svobod daných Listinou základních práv a svobod, když život obyvatel vojenských újezdů jakožto území se specifickým charakterem, které je primárně určeno k výcviku ozbrojených sil v polních podmínkách, byl vždy spojen s určitými omezeními. Jde například o právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců, o plnou míru realizace vlastnického práva či o omezení možnosti pohybu po celém území vojenského újezdu.
Změny mají také umožnit plnohodnotnější péči o kulturní památky, jejichž nemalé množství se nachází především v okrajových částech vojenských újezdů, a zpřístupnit je co nejširší veřejnosti bez rizika ohrožení zdraví.
Dle důvodové zprávy byl vojenský újezd Brdy po vyhodnocení určení a možností jednotlivých vojenských újezdů, zejména z hlediska možností výcviku vojsk a vybudované infrastruktury, jejich vybavení, ale také po vyhodnocení přesunů nejbližších útvarů do jiných vojenských újezdů, vybrán jako nejvhodnější kandidát na zrušení, a to především pro své prioritní určení k výcviku dělostřelectva. Ten totiž, vzhledem k rozloze výcvikových ploch, neumožňuje plnohodnotně realizovat. U ostatních vojenských újezdů jsou pak vyčleňovány sídelní útvary a okrajové části újezdů, které byly k výcviku využívány jen sporadicky a jejichž vyčlenění nebude mít dopad na výcvik Armády České republiky a její společná cvičení s jednotkami NATO. Veškerými zákonem upravenými opatřeními má být uvolněno cca 42 tis. hektarů z celkové rozlohy bezmála 130 tis. ha vojenských újezdů.
Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.1.2016.
Vyhláška o stanovení náležitostí a vzorů pověření k výkonu státního dozoru v dopravě (02.02.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 21.1.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 9/2015 Sb. vyhláška o stanovení náležitostí a vzorů pověření k výkonu státního dozoru, státního odborného dozoru, vrchního státního dozoru a vrchního státního odborného dozoru v dopravě ve formě průkazu a o změně souvisejících vyhlášek.
Vyhláška byla Ministerstvem dopravy vydána k provedení zákonů o pozemních komunikacích, o silniční dopravě, o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, o silničním provozu, o dráhách, o civilním letectví, o námořní plavbě a o vnitrozemské plavbě. V podrobnostech upravuje náležitosti a vzory pověření (ve formě průkazu) k výkonu státního dozoru, státního odborného dozoru, vrchního státního dozoru a vrchního státního odborného dozoru ve věcech pozemních komunikací, v silniční dopravě, ve věcech odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, silničního provozu a drah, v civilním letectví a v oblasti námořní a vnitrozemské plavby.
Novelizována je rovněž vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon o civilním letectví, vyhláška o řidičských průkazech a o registru řidičů a vyhláška o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, přičemž tyto změny znamenají zrušení dosavadní právní úpravy materie, jež je nově pokryta právě publikovanou vyhláškou. K revizi dochází v souvislosti s nabytím účinnosti nového kontrolního řádu a zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. Ten novelizoval ustanovení týkající se státního dozoru obsažená v jednotlivých dopravních zákonech. Na nově formulovaná zákonná zmocnění bylo potřeba adekvátně reagovat.
Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.2.2015.
