Právní aktuality 30.12.2014 - 7.1.2015
Novela zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením(07.01.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 29.12.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 329/2014 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Novým zákonem je dle důvodové zprávy stanoven postup při výměně průkazů vydaných osobám se zdravotním postižením podle různých právních předpisů účinných před rokem 2014, jejichž platnost končí nejpozději s uplynutím roku 2015. V rámci sociální reformy byl zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, zrušen institut mimořádných výhod. Průkazy osvědčující stupeň mimořádných výhod byly tímto zákonem ponechány v platnosti, nejdéle však do konce roku 2015. Současně byl tímto zákonem zaveden průkaz osoby se zdravotním postižením. V letech 2012 a 2013 byl průkaz poskytován buď automaticky k dávce, například k příspěvku na péči či příspěvku na mobilitu, anebo na základě správního řízení, a to osobám závislým na péči jiné fyzické osoby nebo osobám neschopným zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace. Od počátku roku 2014 lze průkaz získat pouze na základě správního řízení, v jehož rámci je zahrnuto také posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem okresní správy sociálního zabezpečení. Podmínky nároku na průkaz se tak značně přiblížily podmínkám dřívějšího a již zrušeného nároku na mimořádné výhody.
Aktuálně stále existuje početná skupina držitelů průkazu mimořádných výhod, jejichž platnost skončí s uplynutím roku 2015. Aby tyto osoby mohly i po roce 2015 využívat dané benefity, musejí být držiteli průkazu osoby se zdravotním postižením. Doposud byla právní úprava nastavena tak, že krajská pobočka Úřadu práce před uplynutím platnosti průkazu mimořádných výhod zahájí řízení z moci úřední, přičemž v tomto řízení na základě nezbytného posouzení zdravotního stavu rozhodne o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Novela zákona má, oproti tomuto, zajistit zjednodušený postup. Byla přijata s cílem umožnit v zásadě automatické překlopení nároku, aniž by musel být posudkovými lékaři okresní správy sociálního zabezpečení posuzován zdravotní stav. Nárok bude přecházet na stejný typ průkazu. Rovněž má být respektována skutečnost, zda původní nárok na průkaz byl časově omezen či nikoli. Přechod nároku ani vydání nového průkazu nepodléhá správnímu řízení, osoby však budou muset přechod nároku samy prokázat, a to nejpozději do konce roku 2015. Pokud tak neučiní, nárok nepřejde.
Zákon nabyl účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 1.1.2015.
Novela zákona o spotřebních daních(07.01.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 29.12.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 331/2014 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Touto rozsáhlou novelou, která v případě zákona o spotřebních daních čítá bez tří desítek dvě stovky novelizačních bodů, se dle důvodové zprávy zákonodárce snaží řešit problematiku vzniku daňových nedoplatků, respektive daňových úniků na spotřební dani. Jejím základním cílem je preventivně působit proti rizikovému chování subjektů, které může vést ke vzniku daňových nedoplatků, popřípadě daňových úniků na daňovém území České republiky.
Změny se týkají například subjektů, kterým je umožněno nakládat s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani. Tyto subjekty budou muset skýtat dostatečné záruky, že budou činnost provádět v souladu s platnými právními předpisy, přičemž jejich rizikovost bude posuzována z hlediska jejich daňové spolehlivosti a trestněprávní bezúhonnosti, daňové bezdlužnosti a ekonomické stability. Uvedené podmínky budou sledovány nejen v době před vydáním povolení, ale také v průběhu jeho trvání.
Další změny mají směřovat k posunu v problematice daňových podvodů souvisejících s ilegálním přimícháváním nezdaněných zvláštních minerálních olejů do tradičních pohonných hmot. Zavádí se zvláštní registr osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji, do něhož mají být zapisováni jejich výrobci, distributoři a koneční spotřebitelé. Povinnosti spojené s registrem se budou vztahovat pouze na osoby, které nabývají tyto oleje volně ložené nebo umístěné v baleních přesahujících 220 litrů, změny by tak měly dopadnout na malé distributory a spotřebitele co nejméně. Změn je samozřejmě mnohem více, většinou jsou reakcí na zkušenosti získané v průběhu aplikační praxe zákona.
Vedle zákona o spotřebních daních je novelizován také zákon o lihu, zákon o správních poplatcích, zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů a zákon o povinném značení lihu, v němž je zejména dílčím způsobem upravováno nastavení kaucí osob povinných značit líh. S tím také souvisí úprava některých ustanovení týkajících se spotřebitelského balení lihu o objemu do 0,06 litru.
Zákon nabyl účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.1.2015.
Novela zákona o vojácích z povolání(07.01.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 29.12.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 332/2014 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Novelou je, dle důvodové zprávy, zcela nově upraven systém řízení kariér vojáků z povolání, přičemž jedním ze základních principů má být postup v kariéře na základě stanovené rozhodné doby ve služebním zařazení. S tímto postupem bude spojeno vyšší platové ohodnocení. Vojenská hodnost má nově vyjadřovat postavení vojáka v systému ozbrojených sil České republiky, přičemž má odpovídat náročnosti služební činnosti, čemuž má zase odpovídat základní služební plat vyjádřený především služebním tarifem.
Novela má ve svém důsledku umožnit ozbrojeným silám snadněji získávat k plnění úkolů při zajišťování bezpečnosti České republiky kvalitní vojenský personál, který bude náležitě platově ohodnocen. Možnosti získání platového ohodnocení mají být pro jednotlivce více transparentní, založené na potřebách ozbrojených sil a cíleně řízeném osobním úsilí a kvalitě plněných úkolů. Voják má být na jejím základě co možná nejlépe motivován k rozvoji svých schopností a ke služebnímu kariérnímu růstu jak podmínkami pro postup v kariéře, tak podmínkami pro růst platu. Jako primární je prezentován princip nároku na spravedlivou odměnu za vykonanou službu, dále pak také princip jednoduchosti, transparentnosti a snížení subjektivního vlivu služebního orgánu oprávněného rozhodovat o výši služebního platu. Sledováno je rovněž snížení administrativní zátěže při poskytování platu.
Vedle zákona o vojácích z povolání je novelizován také zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon o daních z příjmů, zákon pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon o státní sociální podpoře, zákon o důchodovém pojištění, zákon o životním a existenčním minimu a zákon o nemocenském pojištění. Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech se pak zrušuje, a to včetně svých novel, stejně tak jako nařízení vlády o platových poměrech vojáků z povolání a další související nařízení.
Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2015.
Zákon o výměně informací o finančních účtech s USA pro účely správy daní(07.01.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 29.12.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 330/2014 Sb. zákon o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní.
Zákon byl přijat, aby provedl Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako Foreign Account Tax Compliance Act. . Tato tzv. dohoda FATCA byla podepsána dne 4.8.2014 v Praze, ve Sbírce mezinárodních smluv pak byla publikována pod č. 72/2014 Sb.m.s. Dle důvodové zprávy je smlouva samovykonatelná pouze ve vztahu ke smluvním stranám, bylo proto nutné přijmout zákonnou úpravu, která by závazky převzaté Českou republikou promítla do českého právního řádu.
Zákon tedy, v návaznosti na uvedenou mezinárodní smlouvu, v podrobnostech upravuje výměnu informací, která zahrnuje shromažďování informací o finančních účtech daňových rezidentů USA českými finančními institucemi a jejich oznamování správci daně, předávání informací o finančních účtech daňových rezidentů USA kontaktním místem kontaktnímu místu USA, přijímání informací o finančních účtech daňových rezidentů České republiky v USA kontaktním místem od kontaktního místa USA, ale také povinnosti související s platbami neúčastnícím se finančním institucím. Zákon rovněž upravuje sankce za porušení povinností stanovených finančním institucím.
Zjednodušeně řečeno, hlavním účelem nového zákona je umožnit České republice naplňovat mezinárodní závazek vzniknuvší ratifikací Dohody FATCA, jenž spočívá v poskytování informací o „amerických“ účtech vedených českými finančními institucemi na základě automatické výměny informací se Spojenými státy americkými. Adresáty normy jsou finanční instituce. Nutným předpokladem předání informací v rámci automatické výměny je zpracovávání údajů tuzemskými finančními institucemi o majitelích (daňových rezidentech Spojených států) jimi vedených oznamovaných účtů. Aby mohly být požadavky z mezinárodní smlouvy naplněny, zákon stanovuje povinnosti finančním institucím i pravomoci orgánů Finanční správy České republiky. Finančním institucím se ukládá prověřit, zda vedou účty specifikovaných amerických osob, přičemž prověřovací povinnost zahrnuje i vyhledávání ve stávajících evidencích a uchovávání vyhledaných údajů pro účely mezinárodní výměny informací o účtech pro účely správy daní. Zákon dále stanoví povinnost zjišťovat konkrétní údaje týkající se jejich určitých klientů a tyto údaje oznamovat příslušnému správci daně, v tomto případě Specializovanému finančnímu úřadu.
Dle posledního ustanovení zákona je jeho účinnost spjata se dnem vstupu výše uvedené mezinárodní smlouvy v platnost. Ta vstoupila v platnost dnem 18.12.2014, zákon však byl ve Sbírce zákonů publikován až dne 29.12.2014. Jelikož dle § 3 odst. 3 zákona o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv může právní předpis, a tedy i zákon, nabýt své účinnosti nejdříve dnem vyhlášení, nemohl zákon při datu své publikace ve Sbírce zákonů 29.12.2014 dnem 18.12.2014 své účinnosti nabýt. Takovou situaci již v rámci své rozhodovací činnosti v minulosti posuzoval Nejvyšší správní soud. Ten ve svém rozsudku ze dne 28.11.2008 vydaném ve věci vedené pod spisovou značkou 4 Ans 5/2007 uvedl, že k ustanovení, které stanoví datum účinnosti právního předpisu na dřívější okamžik, než byl právní předpis řádně publikován, není možné přihlížet, takové ustanovení je absolutně neaplikovatelné. Jediným možným důsledkem toho je pak pohlížet na něj, jako by vůbec neexistovalo, a při stanovení okamžiku nabytí účinnosti příslušného právního předpisu postupovat podle zákona č. 309/1999 Sb. Nejvyšší správní soud pak dovodil, že v takových případech je potřeba aplikovat obecné pravidlo zakotvené v první větě § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., jež je formulováno v tom smyslu, že pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. V souladu s uvedeným tedy právě publikovaný zákon nabude své účinnosti dnem 13.1.2015.
