Právní aktuality 3.9.2013 - 17.9.2013

Novela zákona o vodovodech a kanalizacích (17.09.2013)

Dne 10.9.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 275/2013 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Dle důvodové zprávy zákonodárce touto rozsáhlou novelou čítající půl druhé stovky změn reaguje především na dosavadní zkušenosti z aplikace předmětné právní úpravy v praxi, a to při respektování požadavků kladených na jednotlivé členské státy vyplývajících z evropské směrnice 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky a ze směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Cílem je rovněž maximálně racionalizovat administrativní procesy v oboru vodovodů a kanalizací, čehož má být dosaženo využíváním elektronické komunikace na všech úrovních. Provádí se také úpravy v ekonomické a investiční oblasti, jež souvisí se změnami preferencí v oblasti výroby i životního stylu, další změny byly vynuceny nedávnou novelou stavebního zákona. Lze také například zmínit změny v oblasti správního trestání prováděné s vidinou jeho optimalizace, a to včetně výše sankcí. Se zákonem o vodovodech a kanalizacích se současně mění zákon o vodách.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2014.

Novela zákona o výkonu vazby a zákona o výkonu trestu odnětí svobody (17.09.2013)

Dne 10.9.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 276/2013 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Dle důvodové zprávy zákon o výkonu vazby v dosavadním znění jednak postrádal ustanovení o zřizování vazebních věznic a o způsobu úhrady nákladů zdravotní péče poskytované vazebně stíhaným osobám, byl však také ústavně problematický, neboť některé povinnosti vazebně stíhaných osob byly na jeho základě stanoveny podzákonným právním předpisem, konkrétně prováděcí vyhláškou Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu vazby. Nevyhovoval také potřebám umisťování obviněných ve vazbě a nedával dostatečný prostor pro zvýšení vymahatelnosti pohledávek vzniklých neplněním povinnosti pravomocně odsouzených osob hradit náklady spojené s výkonem vazby. Všechny tyto nedostatky má pomoci odstranit právě publikovaná novela, která rovněž zohledňuje dosavadní zkušenosti Vězeňské služby nabyté při aplikaci stávající právní úpravy. Cílem zákonodárce bylo zejména stanovit způsob umisťování obviněných ve vazebních věznicích, doplnit zákon o pravomoc ministra spravedlnosti zřizovat vazební věznice, přenést některých povinností obviněných z prováděcí vyhlášky do zákona, zpřesnit práva a povinnosti obviněných, doplnit zákon o způsob úhrady poskytnuté zdravotní péče nehrazené ze zdravotního pojištění, konkretizovat náklady spojené s výkonem vazby a uvést postup při přezkumu pravomocně uložených kázeňských trestů do souladu se soudním řádem správním.

Novelizován je rovněž zákon o výkonu trestu odnětí svobody. Ten v dosavadním znění dle důvodové zprávy postrádal ustanovení o účelu výkonu tohoto trestu a také neposkytoval dostatečný prostor pro zvýšení vymahatelnosti pohledávek vzniklých nesplněním povinnosti odsouzených osob uhradit náklady spojené s výkonem trestu. Měl umožňovat odsouzeným zneužívat institutu sociálního kapesného a nevylučoval segregaci zvlášť nebezpečných odsouzených zpravidla umisťovaných na speciální oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením. Stejně jako v předchozím případě byly některé povinnosti odsouzených stanoveny pouze v podzákonném právním předpise, zde konkrétně v prováděcí vyhlášce Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody. Na nedostatky bylo opakovaně upozorňováno Veřejným ochráncem práv, Evropským výborem pro zabránění mučení i státními zástupci vykonávajícími dozor nad výkonem trestu. Novelou má být zákon především doplněn o formulaci účelu výkonu trestu, přesunuty některé povinnosti dosud stanovené v prováděcí vyhlášce do zákona, nahrazeno sociální kapesné poskytované odsouzeným bez finančních prostředků balíčkem obsahujícím nezbytné osobní potřeby, konkretizovány náklady spojené s výkonem trestu, vytvořeny podmínky pro zlepšení jejich vymáhání a upraveno umisťování odsouzených do oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2014.

Nový zákon o směnárenské činnosti (17.09.2013)

Dne 10.9.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 277/2013 Sb. zákon o směnárenské činnosti.

Zákon nově upravující podmínky výkonu činnosti směnárníka a další podmínky provozování směnárenské činnosti. Zahrnuje právní úpravu poskytování směnárenských služeb, a to jak veřejnoprávní podmínky pro provozování této činnosti, tak i úpravu soukromoprávních vztahů při ní vznikajících. Ve své veřejnoprávní části upravuje již existující kategorii nebankovních provozovatelů směnárenské činnosti, směnárníků, které podrobuje určitým regulatorním a dohledovým požadavkům. Co se právní úpravy soukromoprávních vztahů při poskytování směnárenských služeb týče, pamatuje zákon na kurzovní lístek, předsmluvní informační povinnost, vydání dokladu o provedení směnárenského obchodu apod. Tato soukromoprávní část úpravy se bude vztahovat na všechny kategorie osob oprávněných provozovat směnárenské služby, tedy jak na směnárníky, tak i na banky, spořitelní a úvěrní družstva či Českou národní banku.

S novou právní úpravou je také novelizováno několik s problematikou souvisejících zákonů, přičemž se tak děje zákonem publikovaným pod č. 278/2013 Sb. Konkrétně jde o devizový zákon, zákon o oběhu bankovek a mincí, zákon o finančním arbitrovi a zákon o volném pohybu služeb.

Oba zákony nabývají účinnosti dnem 1.11.2013.

Senát schválil 14 nových zákonů, nechal projít i patnáctý, tři další však zamítnul(17.09.2013)

Senát na své 13. schůzi 9. funkčního období, která se konala ve dnech 12. a 13. 9. 2013, projednával poslední skupinu návrhů zákonů, které byly ještě schváleny Poslaneckou sněmovnou ve volebním období 2010 - 2013.

Z této skupiny schválil 14 zákonů, u jednoho zákona týkajícího se státního dluhopisového programu na úhradu části schodku státního rozpočtu vyjádřil svou vůli nezabývat se jím. Mezi schválené zákony náleží například novela tiskového zákona, zákon o zrušení karty sociálních systémů, novela insolventního zákona, novela živnostenského zákona, zákon o veřejných rejstřících právnických osob, zákon o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev, novela zákona o podporovaných zdrojích energie, novela zákona o sociálních službách, zákon o zvláštních řízeních soudních, novela občanského soudního řádu či zákon o povinném značení lihu, ale také zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. Pokud nebudou tyto zákony vetovány prezidentem republiky, budou publikovány ve Sbírce zákonů, což lze v takovém případě očekávat v brzké době.

Zamítnut byl naopak návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti, návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí a také návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. Jelikož je již Poslanecká sněmovna, která tyto návrhy původně schválila, rozpuštěna, není zde subjekt, který by je mohl opětovně projednat a překonat veto Senátu. Tím putování těchto návrhů legislativním procesem skončilo, aniž by mohly být schváleny. V nastalé situaci je jedinou cestou, jak dané právní vztahy v případě nutnosti upravit shodně či obdobně tomu, jak bylo navrhováno v nyní již zamítnutých návrzích, schválení zákonného opatření Senátu.

Novela vyhlášky o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků (10.09.2013)

Dne 2.9.2013 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 270/2013 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 85/2008 Sb., o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků.

Důvodem pro přijetí dané novelizace byly zejména opakující se požadavky odborné veřejnosti na rozšíření seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu individuálně připravovaných léčivých přípravků (dále jako IPLP), ale také přijetí poslanecké novely zákona o léčivech publikované ve Sbírce zákonů pod č. 50/2013 Sb., která umožnila použití konopí pro léčebné použití při přípravě IPLP. V klinické praxi je používání IPLP poměrně rozšířené, přičemž zákon o léčivech stanovuje taxativní výčet látek, které je možné při přípravě IPLP použít. Tento seznam je nyní rozšiřován. Novela má tedy reagovat na poslední vývoj na poli individuálně připravovaných léčivých přípravků, a to, vedle dalšího, proto, aby odpovědné správní orgány nebyly nuceny povolovat určité látky k použití v rámci řízení o individuální žádosti, což by samozřejmě nebylo z administrativního hlediska žádoucí.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 2.9.2013.

Novela zákona o důchodovém pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (10.09.2013)

Dne 10.9.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 274/2013 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Novela se týká problematiky odpovědnosti za nároky vyplývající z účasti na důchodovém systému zaniklé federace, kterou bylo v souvislosti s rozdělením ČSFR nutné mezi její nástupnické státy rozdělit. Toto rozdělení bylo realizováno dvoustrannou smlouvou mezi ČR a SR publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 228/1993 Sb., když smlouva jako hlavní kriterium pro rozdělení dob zaměstnání získaných ve společném státě mezi ČR a SR stanovila sídlo zaměstnavatele ke dni rozdělení ČSFR nebo naposledy před tímto dnem. Bylo tak dohodnuto proto, aby doby zaměstnání ve společném státě hodnotil pro důchod pouze jeden z nástupnických států, tj. buďto ČR, nebo SR. Vlivem rozdílného ekonomického a legislativního vývoje obou států však byl a je finanční statut některých osob, kterým byly federální doby na základě výše uvedeného kritéria hodnoceny SR, horší, než kdyby tyto doby byly zhodnoceny v důchodech českých. Z tohoto důvodu se poté, co se některé z těchto osob domáhaly přiznání českého důchodu za tyto doby soudní cestou, a po navazujících příslušných legislativních změnách, jejich důchody jistým způsobem začaly dorovnávat. V dané problematice však došlo v nedávné době k dalšímu vývoji, kdy dosavadní praxe zamítání žádostí o dorovnání osobám, kterým byl alespoň jeden z uvedených důchodů přiznán až po 30.4.2004, byla Soudním dvorem EU v rozsudku C-399/09 zveřejněném dne 22.6.2011 označena za diskriminační, když Soudní dvůr uvedl, že je vyloučeno, aby se důchodová dávka, za kterou je třeba považovat i dorovnání nižšího slovenského důchodu, mohla poskytnout pouze českým občanům v ČR. Poukázal rovněž na to, že diskriminační stav lze napravit přijetím opatření k obnovení rovného zacházení, které by spočívalo v omezení výhod osob, jež byly dříve zvýhodněny, čímž připustil takové řešení ze strany ČR, kdy obnovení rovného zacházení může být dosaženo obecným zrušením poskytování vyrovnávacího příspěvku. Tímto způsobem bylo pak také následně postupováno, a to konkrétně schválením novelizace zákona o důchodovém pojištění publikované pod č. 428/2011 Sb. spočívající především v novém § 106a, která přiznávání dorovnání výslovně vylučovala. Na to reagoval Ústavní soud svým nálezem vydaným ve věci Pl. ÚS 5/12, jímž byl uvedený rozsudek Soudního dvora označen za akt ultra vires ze strany orgánu EU, a to s tím odůvodněním, že Soudní dvůr při jeho vydání překročil pravomoci jemu svěřené, neboť řešená otázka má dle názoru Ústavního soudu čistě vnitrostátní charakter, nespadá do působnosti unijních koordinačních nařízení a Soudnímu dvoru tak nepřísluší se k jejímu obsahu vyjadřovat. Novou úpravu realizovanou § 106a zákona o důchodovém pojištění v nálezu označil Ústavní soud za obsoletní a naznačil možnost jeho zrušení pro rozpor s ústavou.

V přímé reakci na popsanou situaci, kdy zde jsou v podstatě protichůdná rozhodnutí Soudního dvora a Ústavního soudu, byla přijata právě publikovaná novela. Dle důvodové zprávy má ambici přinést úpravu, která bude souladná s judikaturou Ústavního soudu i Soudního dvora, tedy. umožní přiznání dorovnání v zásadě v souladu s nálezy Ústavního soudu, ale odstraní diskriminační kritérium státního občanství, které nahradí kritériem potřebné délky doby pojištění. Dosavadní znění § 106a se tudíž nahrazuje novým, upravuje se definice dorovnání, podmínky nároku na něj, stanovení výše českého důchodu, do jehož výše se dorovnání poskytuje, výpočet dorovnání, jeho postavení vůči vyplácenému českému důchodu a podmínky pro výplatu dorovnání. Podmínky nároku mají být nově stanoveny tak, aby dorovnání bylo poskytováno jen v odůvodněných případech a aby se co nejvíce blížily požadavkům, které pro poskytování dorovnání stanovil Ústavní soud, aniž by se však použilo problematické kritérium českého státního občanství.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.12.2013.

Novela zákona o státní sociální podpoře a zákona o důchodovém pojištění (10.09.2013)

Dne 30.8.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 267/2013 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Dle článku 32 Listiny základních práv a svobod mají rodiče, kteří pečují o děti, právo na pomoc státu, přičemž podrobnosti má stanovit zákon. Projevem tohoto ústavněprávního pravidla jsou, vedle dalších, také zákon o státní sociální podpoře a zákon o důchodovém pojištění. Tyto zákony v rámci definování pojmu nezaopatřené dítě vymezují soustavnou přípravu na budoucí povolání, přičemž se při vymezení studia, které se považuje za studium na středních nebo vysokých školách, jež je pro definici soustavné přípravy na budoucí povolání důležité, mohou odkazovat na vyhlášku, tedy podzákonný právní předpis. Aktuálně je takto odkazováno na vyhlášku o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních školách, jež byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 28/2012 Sb. Takový způsob stanovení byl však shledán ústavně problematickým a má být, dle důvodové zprávy, opuštěn. Díky novele má dojít k přeměně předmětné úpravy do ústavně konformní podoby, když má na jejím základě nově docházet k individuálnímu výběru vzdělávacích institucí splňujících zákonem stanovená kritéria srovnatelnosti se studiem na středních a vysokých školách a k následnému zveřejnění jejich seznamu pro účely výkonu státní správy v oblasti státní sociální podpory. Novela stanoví obecná pravidla pro uznané druhy a formy studia, které jsou považovány za studium na středních školách pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění.

Dále novela například zavádí obecnou definici institucí poskytujících jednoleté jazykové kurzy cizích jazyků s denní výukou určené pro absolventy středních škol a středních škol s maturitou, nebo počítá se zavedením obecných kriterií pro zařazení na seznam vzdělávacích institucí a s vedením tohoto seznamu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, přičemž bude kontrolováno, zda instituce, které byly na seznam zařazeny, splňují pro toto zařazení požadavky. Tím mají být pro vzdělávací instituce zajištěny rovné podmínky, neboť instituce zapsané na seznamu dosud měly oproti ostatním vzdělávacím institucím konkurenční výhodu spočívající v poskytnutí statusu studenta svým studentům.

Vedle novelizací dvou výše uvedených zákonů je zákonem také rušena vyhláška č. 28/2012 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních školách.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1.9.2013.

Zákon o prekursorech drog a novela zákona o návykových látkách (10.09.2013)

Dne 10.9.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 272/2013 Sb. zákon o prekursorech drog a pod č. 273/2013 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Zákon o prekursorech drog v návaznosti na přímo použitelná evropská nařízení č. 273/2004 o prekursorech drog, č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi, a č. 1277/2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k těmto dvěma nařízením, nově upravuje některé povinnosti podnikajících fyzických osob, právnických osob a orgánů státní správy, které se zabývají nebo se hodlají zabývat činností s uvedenou látkou kategorie 1, 2 nebo 3, s neuvedenou látkou nebo s výchozí nebo pomocnou látkou, tedy s prekursory drog, působnost správních orgánů při výkonu státní správy podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog a tohoto zákona, provádění kontroly dodržování povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími prekursory drog a tímto zákonem, ale také sankce za porušení povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími prekursory drog a tímto zákonem.

Nová právní úprava má dle důvodové zprávy dopomoci ke změně současného stavu zákonné úpravy problematiky prekursorů a drog, jež je charakteristická především svou nesourodostí a z toho vyplývající nepřehledností. Ta je způsobena tím, že se v zákoně o návykových látkách prolíná a směšuje úprava omamných a psychotropních látek na jedné straně a prekursorů drog na straně druhé, přičemž do této již tak málo přehledné situace vstupuje ještě aplikace výše uvedených přímo použitelných předpisů EU. Dalším problematickým momentem je nedostatečná reflexe současné situace v oblasti obchodování s prekursory drog. Jako cíl nové právní úpravy bylo tedy definováno vyčlenění problematiky prekursorů drog do samostatné právní úpravy v rámci speciálního a samostatného právního předpisu, čímž by mělo být dosaženo výraznější míry přehlednosti právní úpravy vztahující se k popsané problematice. Mají být rovněž upřesněny a prohloubeny některé instituty vztahují se výhradně k problematice prekursorů drog.

V souvislosti s novým zákonem o prekursorech drog je zákonem publikovaným pod č. 273/2013 Sb. novelizován zákon o návykových látkách, a společně s ním rovněž zákon o správních poplatcích a zákon o Policii ČR.

Oba zákony nabývají účinnosti, s výjimkou některých ustanovení zákona o prekursorech drog, dnem 1.1.2014.