Právní aktuality 4.11.2014 - 11.11.2014
Nařízení vlády o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie (11.11.2014, Mgr. Martin Glogar)
Dne 3.11.2014 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 236/2014 Sb. nařízení vlády o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky v období do 31. ledna 2015.
Vláda na svém zasedání dne 3.11.2014 rozhodla, že k plnění úkolů Policie České republiky při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti s cílem ochránit životy, zdraví a majetek osob v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích, bude povoláno 100 vojáků v činné službě. Usnesla se totiž, že je takového neprodleného řešení bezpečnostních rizik vyplývajících z uvedené události jednoznačně potřeba.
Nařízení nabylo účinnosti dnem 3.11.2014, své platnosti pozbude uplynutím dne 31.1.2015.
Nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu části ceny elektřiny a na úhradu provozní podpory tepla (11.11.2014, Mgr. Martin Glogar)
Dne 31.10.2014 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 231/2014 Sb. nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu části ceny elektřiny pro zákazníky a na úhradu provozní podpory tepla pro rok 2015.
Nařízení bylo vládou schváleno a vydáno v souladu s § 28 odst. 2 zákona o podporovaných zdrojích energie, dle kterého vláda stanovuje prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu části ceny elektřiny pro zákazníky a na úhradu provozní podpory tepla, a to vždy do 31.10. kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, pro který Energetický regulační úřad stanoví cenu na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny. Pro rok 2015 byl uvedený limit prostředků stanoven ve výši 15,7 mld. Kč.
Nařízení nabylo účinnosti dnem 31.10.2014.
Novela vyhlášky o výkonu činnosti platebních institucí a institucí elektronických peněz (11.11.2014, Mgr. Martin Glogar)
Dne 6.11.2014 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 233/2014 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky č. 31/2014 Sb.
Dle důvodové zprávy přistoupila Česká národní banka k novelizaci vyhlášky hned z několika důvodů. Zaprvé bylo vyhodnoceno jako žádoucí zpřesnit definici „finanční instituce“ v návaznosti na evropské nařízení č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky. Rovněž bylo shledáno, že je potřeba terminologicky a věcně sjednotit text vyhlášky se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, kde šlo především zrušení pojmu ovládací smlouva; nový zákon již totiž nerozlišuje mezi tzv. faktickým a smluvním koncernem a pojem ovládací smlouva nepoužívá. Novelizovaná podoba vyhlášky má také odrážet zkušenosti získané v průběhu její dosavadní aplikace v praxi, přičemž úpravy mají znamenat zpřesnění a z toho vyplývající lepší pochopení jejího textu potenciálními adresáty. Zde jde například o zpřesnění definice obchodního plánu, zajištění větší provázanosti vyhlášky a zákona v oblasti řídícího a kontrolního systému, či o podrobnější vymezení požadavku na postupy týkající se ochrany peněžních prostředků svěřených k provedení transakce. Autorem novely vyhlášky byla rovněž realizována snaha upravit přístup pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik na základě objemu plateb a vedle toho sjednotit informace požadované v souvislosti se záměrem platební instituce nebo instituce elektronických peněz vykonávat činnosti v členském státě EU s pokyny, jež upravují rámec pro spolupráci mezi příslušnými orgány v rámci oznamovacího procesu (pasportizace) podle směrnice 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu a směrnice 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností.
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.12.2014.
Nový služební zákon (11.11.2014, Mgr. Martin Glogar)
Dne 6.11.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 234/2014 Sb. zákon o státní službě.
Služební zákon je fenoménem, o němž se hovoří již více než deset let. Původní zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 218/2002 Sb. byl od května roku 2002 platnou součástí českého právního řádu. Jeho účinnost však byla opakovaně posunuta, až byl právě publikovaným novým služebním zákonem, aniž by své účinnosti kdy nabyl, zrušen.
Nový služební zákon v podrobnostech upravuje právní poměry státních zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu, organizační věci státní služby, služební vztahy státních zaměstnanců, odměňování státních zaměstnanců a řízení ve věcech služebního poměru, ale také organizační věci týkající se zaměstnanců ve správních úřadech, kteří pracují v základním pracovněprávním vztahu. Jeho reálná existence, tedy včetně aspektu účinnosti, je obecně brána jako nutnost. Panuje totiž všeobecné přesvědčení, že je nezbytné státní službu jednotně organizovat, řídit, kontrolovat a výrazněji oddělit od politického vlivu. Rovněž je, dle důvodové zprávy, nutné prostřednictvím centrální systemizace schvalované vládou zabránit nepromyšleným a chaotickým zásahům do struktury veřejné správy. Tomu všemu má služební zákon posloužit, stejně tak jako vyloučení negativních jevů doposud se vyskytujících na úrovni ústřední státní správy, mezi nimiž jsou často jmenovány nestabilita odborného úřednického aparátu, nevyvozování odpovědnosti za zjevná řídící či pracovní selhání, netransparentnost rozdělení odpovědnosti, absence koncepčního řízení či v zásadě nulová horizontální spolupráce či koordinace na ústřední úrovni.
V průběhu přijímání zákona prošel návrh poměrně turbulentním legislativním procesem. Původní návrh koncipovaný jako novela dosavadního služebního zákona byl v jeho průběhu na základě komplexního pozměňovacího návrhu transformován do podoby zákona zcela nového, původní služební zákon nahrazujícího. Prezident republiky pak k zákonu vyjádřil své zásadní připomínky, využil v souvislosti s ním svého práva zaručeného mu Ústavou, zákon nepodepsal a vrátil jej zpět Poslanecké sněmovně k novému projednání. Ta jeho suspenzivní veto dne 24.10.2014 přehlasovala a na zákonu setrvala.
Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.1.2015.
