Právní aktuality 5.12.2014 - 10.12.2014
Novela veterinárního zákona(10.12.2014, Mgr. Martin Glogar)
Dne 19.11.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 264/2014 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Aktuální právní úprava neobchodních přesunů zvířat v zájmovém chovu reflektuje evropské nařízení č. 998/2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu. Nařízení však má být k 29.12.2014 zrušeno a nahrazeno nařízením č. 576/2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu. K novému nařízení rovněž existuje prováděcí nařízení č. 577/2013 o vzorových identifikačních dokladech pro neobchodní přesuny psů, koček a fretek, vyhotovení seznamu území a třetích zemí a požadavcích na formát, grafickou úpravu a jazyky prohlášení potvrzujících splnění některých podmínek stanovených nařízením č. 576/2013. Oběma nařízením je potřeba český právní řád příslušným způsobem přizpůsobit.
Důvodová zpráva jako hlavní cíle novely uvádí v souladu s uvedenými nařízeními upravit povinnosti chovatelů při přemísťování zvířat v zájmovém chovu (psů, koček a fretek), schválených veterinárních lékařů při vydávání pasů zvířat v zájmovém chovu a výrobců a distributorů pasů zvířat v zájmovém chovu, dále pak vedení evidence pasů zvířat v zájmovém chovu, ale také skutkové podstaty přestupků a správních deliktů.
Další změny se pak týkají zákazu používání léčivých přípravků u volně žijící zvěře, jejíž produkty jsou určeny k výživě lidí, či povinnosti Ústřední veterinární správy poskytovat veřejnosti co nejaktuálnější zákonem vymezené informace o výsledcích provedeného veterinárního dozoru tak, aby měli spotřebitelé co nejdříve k dispozici veškerá aktuální zjištění veterinárních inspektorů v oblasti zdravotní nezávadnosti potravin.
Zákon nabývá účinnosti dnem 29.12.2014.
Novela zákona o dani z přidané hodnoty(10.12.2014, Mgr. Martin Glogar)
Dne 19.11.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 262/2014 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Touto novelou se do systému daně z přidané hodnoty, jež patří k významným nástrojům veřejných financí a tvoří jeden ze základních pilířů daňové soustavy, zavádí druhá snížená sazba daně ve výši 10%. Vlastní závazek zavést takovou druhou sníženou sazbu definovaly politické strany, jež jsou aktuálně součástí vládní koalice, ve své koaliční dohodě, přičemž si od ní slibují vytvoření předpokladů pro snížení cen výrobků nově do sazby spadajících. Základní sazba daně ve výši 21% a první snížená sazba daně ve výši 15% jsou nadále ponechány. Ruší se také sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty na 17,5%, jež mělo být dle doposud platné právní úpravy účinné od počátku roku 2016.
Další změny, podle důvodové zprávy, směřují ke konsolidaci českých právních předpisů s právními předpisy evropskými co se týče číselného kódu v ustanoveních § 84, přílohy č. 3, č. 4 a č. 5 k zákonu o DPH, kdy je doposud používaný číselný kód Harmonizovaného systému nahrazován kódem Nomenklatury celního sazebníku. Ostatní změny pak se zavedením druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty bezprostředně souvisejí a text zákona nové situaci přizpůsobují.
Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2015.
Novela zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem(10.12.2014, Mgr. Martin Glogar)
Dne 19.11.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 266/2014 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 229/2013 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění zákona č. 64/2014 Sb.
Zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem a jeho dvě prováděcí vyhlášky o členění bezpečnostního materiálu a o technických požadavcích na zabezpečení bezpečnostního materiálu upravují, respektive v případě druhé z vyhlášek upravovaly, s účinností od 1.1.2014 nakládání s věcmi, které z hlediska bezpečnostních zájmů státu představují zvýšené bezpečnostní riziko a které nejsou regulovány jiným právním předpisem. Dle důvodové zprávy však dosavadní aplikační praxe ukázala, že je uvedená právní úprava vůči držitelům bezpečnostního materiálu nepřiměřeně tvrdá a že jim působí značné aplikační problémy.
Diskutován byl především rozsah věcné působnosti dosavadní právní úpravy, neboť některé druhy materiálu nevykazují znaky vysoké rizikovosti (zde jde zejména o historickou vojenskou techniku, morálně zastaralé technologie, které byly původně vyvíjeny pro vojenské účely apod.), ale také rozsah povinností kladených na osoby nakládající s bezpečnostním materiálem z hlediska jejich přiměřenosti ve vztahu k ochraně bezpečnostních zájmů státu. Aktuální zákon ve svých přechodných ustanoveních uložil osobám nakládajícím s bezpečnostním materiálem do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona požádat o registraci a osobám, které nakládají s bezpečnostním materiálem skupiny 5 nebo 6, zajistit, aby ona sama nebo statutární orgán, členové statutárního orgánu, členové dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu, prokuristé a odpovědný zástupce, je-li ustanoven, požádali do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací, nejsou-li již jeho držiteli. Ukázalo se však, že jde jak o časově, tak i věcně velmi náročný proces, který některé dotčené osoby nemohou v daném časovém úseku objektivně zvládnout. Navíc se objevily určité pochybnosti o nezbytnosti stávajících požadavků na prokazování spolehlivosti těchto osob, neboť nakládáním ve smyslu zákona se nerozumí pouze realizace vlastnických práv či výkon podnikatelské činnosti. Je jím také nabývání vlastnictví, držení, nákup, prodej, půjčování, vývoj, výroba, oprava, úprava, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování nebo ničení bezpečnostního materiálu, a to včetně zprostředkování těchto činností. Tedy každá osoba, která pro držitele bezpečnostního materiálu provádí opravu, úpravu, přepravu, skladování nebo obdobné činnosti, musí mít registraci, a jedná-li se o bezpečnostní materiál skupiny 5 nebo 6, též bezpečnostní způsobilost.
Jako problematické seznal zákonodárce rovněž požadavky na zabezpečení bezpečnostního materiálu, jež jsou srovnatelné nebo dokonce přísnější než požadavky na zabezpečení zbraní. Požadavky by tedy měly být zmírněny tak, aby odpovídaly nebezpečnosti zabezpečovaného materiálu. Do souladu s podmínkami stanovenými pro držitele zbraní a střeliva jsou také uváděny podmínky pro prokazování spolehlivosti osob nakládajících s bezpečnostním materiálem; pro držitele bezpečnostního materiálu jsou totiž ve stávající právní úpravě, opět dle zákonodárce neodůvodněně, přísnější. Veškeré změny mají za cíl odstranit výše popsané tvrdosti.
Legislativně-technicky dochází současně s novelou zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem ke zrušení vyhlášky č. 376/2013 Sb., o technických požadavcích na zabezpečení bezpečnostního materiálu. Zákon nabyl účinnosti dnem 19.11.2014.
Novely zákonů v oblasti finančního trhu(10.12.2014, Mgr. Martin Glogar)
Dne 19.11.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 261/2014 Sb. zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu.
Zákonem je novelizován zákon o platebním styku, zákon o omezení plateb v hotovosti a zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Český právní řád jím má být primárně adaptován na evropské nařízení č. 260/2012, kterým se stanoví požadavky pro úhrady a inkasa v eurech (tzv. nařízení o požadavcích pro úhrady a inkasa). Přestože je nařízení přímo použitelné, dovozuje se z něj pro Českou republiku povinnost přizpůsobit vnitrostátní právní řád co se týče sankcí plynoucích z porušení nařízení, ale také jasně stanovit pravomoci dohledového orgánu, jenž má nad dodržováním povinností stanovených nařízením dohlížet. Vedle toho jsou v zákoně o platebním styku prováděny některé formulační a legislativně technické změny a upřesnění, jež jsou projevem snahy adekvátně reagovat na zkušenosti získané v průběhu dosavadní aplikační praxe zákona.
Novelizace zákona o omezení plateb v hotovosti je, dle důvodové zprávy, reakcí na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 91/2010-45 ze dne 23.2.2011, jímž měla být aplikace tohoto zákona omezena jen na případy, kdy se uhrazuje závazek. Dle zákonodárce však takové omezení nemá racionální odůvodnění. Proto přistoupil ke změně, která má vyjadřovat jeho skutečný úmysl spočívající v tom, že se má zákon vztahovat i na případy, kdy se žádný závazek platbou neplní. Ruku v ruce s tím se také snižuje limit pro povinné bezhotovostní placení z 350 000 Kč na 270 000 Kč.
Poslední skupina změn reaguje na stav, který zde vznikl k 1.1.2014. S nabytím účinnosti nového občanského zákoníku totiž byla zrušena část zákona o pojistné smlouvě, jehož ustanovení § 65 až 67 týkající se informačních povinností pojišťoven vůči klientovi (zájemci o pojištění a pojistníkovi) nemají v novém občanském zákoníku ani v žádném jiném právním předpise odpovídající ekvivalent. Nastalou situaci se zákonodárce snaží právě vydaným zákonem překlenout a zajistit tak kontinuitu transpozice evropského práva.
Zákon nabyl účinnosti, s výjimkou několika svých ustanovení, dnem 1.12.2014, novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí pak své účinnosti nabyla již dnem 19.11.2014.
