Jak správně žalovat smluvní pokutu stanovenou procentní sazbou jako sankci za prodlení

V praxi se běžně setkáváme se smluvním ujednáním, jehož cílem je sankcionovat prodlení plnění povinností stanovené smlouvou, případně přímo právními předpisy. Nemusí se jednat pouze o prodlení s úhradou peněžitého plnění, ale o prodlení s plněním jakékoli povinnosti – např. povinnost řádně předat dílo.

Pro účely tohoto příspěvku nicméně problematickou situaci vystihuje nejlépe stav, kdy je smluvní pokutou zajištěno splnění peněžitého závazku, proto s touto tezí budeme pracovat i v uváděných příkladech. Příslušné smluvní ustanovení bývá zpravidla formulováno tímto způsobem: „V případě prodlení objednatele s úhradou ceny je objednatel povinen zhotoviteli uhradit smluvní pokutu ve výši 0,2% z ceny díla za každý započatý den prodlení s úhradou ceny.“

Je zřejmé, že takto formulované ujednání o smluvní pokutě je svým charakterem (nikoli významem, či právní povahou) blízké smluvně sjednanému úroku z prodlení. Nebývá proto neobvyklé, že v žalobách se žalobci často pokouší požadovat uhrazení takto vzniklého nároku na smluvní pokutu podobným, resp. stejným způsobem, jak bývá běžné u úroku z prodlení, tzn. požadují úhradu smluvní pokuty ode dne jejího vzniku až do splnění závazku, jenž byl smluvní pokutou zajištěn.