Je používaní druhově pojmenované domény nekalou soutěží?

V některých pramenech se lze setkat s názorem, podle něhož může být registrace a následné užívání doménového jména (resp. dále „doména“), založeného na obecném, druhovém pojmenování výrobku anebo služby, protiprávní z důvodu vyloučení ostatních subjektů - soutěžitelů - z užívání takové domény.

Případně je protiprávnost dále shledávána v riziku klamání uživatelů internetu (soutěžitelů nebo spotřebitelů) ohledně poskytovatele výrobků a služeb, pod takovou doménou nabízených. Nahlíženo touto optikou se tedy držitelé domén jako „pravnik.cz“, „exekuce.cz“ nebo „auto.cz“ dopouští nekalosoutěžního jednání, když nabízejí své výrobky a služby pod doménou, spíše spotřebiteli naznačující jakýsi centrální zdroj informací o poskytovatelích služeb v daném odvětví nebo přímo o těchto službách (případně výrobcích). Tento názor je z mého pohledu nesprávný, neboť do principů registrace domén vnáší prvky jiných právních institutů, zejména ochranných známek.

Možná rizika, plynoucí z registrace domény

Princip registrace domén sám o sobě je velice jednoduchý - pokud je požadovaná doména odlišná alespoň v jediném znaku od jiných, již zaregistrovaných domén, a pokud splňuje další podmínky dané pravidly registrace (např. v případě registrace domén .cz se jedná o pravidla, vydaná provozovatelem centrálního registru doménových jmen CZ.NIC - http://www.nic.cz/files/nic/doc/pravidla_registrace_CZ.pdf), je doména příslušným registrátorem zaregistrována. Tento fakt však sám o sobě pochopitelně neznamená, že by její následné užívání, nebo (např. v případě tzv. domain grabbingu) i samotná registrace nebyly v rozporu s právními předpisy. Držitel registrované domény může užíváním domény v obchodním styku (zejména k nabízení výrobků nebo služeb uživatelům internetu) zasáhnout do práv jiných subjektů k jejich ochranným známkám, k jejich nezapsaným označením, k obchodní firmě, k jménu fyzické osoby nebo k názvu právnické osoby, nezapsané do obchodního rejstříku apod. Každé z těchto rizik má však svůj původ ve zvláštním právním předpisu, zejména v zákoně o ochranných známkách (pokud dojde k porušení práv k ochranné známce), v obchodním zákoníku (v případě nekalosoutěžního jednání nebo zásahu do práv k obchodní firmě), případně v zákoníku občanském (u jmen fyzických osob a názvů dalších právnických osob). Tato vázanost domén a případných nároků plynoucích z jejich neoprávněné registrace na jiné právní instituty má původ v absentující právní úpravě doménového jména (což však nemusí být automaticky pokládáno za negativní jev, pokud je ochrana pomocí těchto dalších institutů dostačující).

Představme si však situaci, že si subjekt zaregistruje doménu „koblihy.cz“ (jedná se o pouhý smyšlený příklad, předpokládejme, že tato doména ještě zaregistrována není), a pod tuto doménu umístí www stránky s nabídkou koblih. Tento název nebude tvořit jeho obchodní firmu, nebude jej mít registrován jako ochrannou známku, a stejně tak ani žádný jiný subjekt jej nebude mít některým z těchto institutů chráněn. Krátkou rešerší zjistíme, že prakticky ve všech oborech lidské činnosti má jeden ze soutěžitelů v daném oboru zaregistrován jako doménu druhový název, který je nejzákladnějším obecným pojmenováním pro výrobky a služby, pro tento obor charakteristické, zatímco ostatní soutěžitelé jsou nuceni registrovat domény, toto pojmenování sice obsahující, ale doplněné o další odlišující prvky (v .cz doméně nalezneme domény od „auto.cz“, přes „pravnik.cz“, „lekar.cz“, „exekuce.cz“ až po „babysitting.cz“ nebo „pohrebnisluzba.cz“). Dopouští se tímto držitel domény „koblihy.cz“ protiprávního jednání vůči konkurenci nebo vůči soutěžitelům, a pokud ano, lze se takovému jednání nějak bránit? Případně jaké jsou hlavní argumenty držitele domény „koblihy.cz“ vůči „bránícím se“ třetím subjektům?

Dvě odlišná rozhodnutí německých soudů