Parazitování na doménovém jméně - Jak se bránit?

V poslední době naše advokátní kancelář zaznamenala v praxi se šířící nežádoucí jev, kdy někteří méně solidní podnikatelé prezentují své firmy nebo provozují e-shopy pod doménovými jmény, k nimž nemají žádný titul a které jsou shodné s názvy jiných firem nebo jejich ochrannými známkami. Jak se v takových případech bránit?

Právní obrana

V první fázi většinou je nejdůležitější posouzení konfliktu užívání domény jinou firmou s názvem firmy či zněním ochranné známky, do jejíž práv je takovým užíváním domény zasaženo. V tomhle směru se většinou projevují stejné nekalosoutěžní praktiky, a to:

a) klamavá reklama dle § 45 obchodního zákoníku – běžný spotřebitel je uváděn v omyl, kdy se domnívá, že zboží či služby pochází od jiné společnosti než té, která doménu užívá.

b) parazitování na pověsti – volbou doménového jména dochází k prezentaci zboží či služeb společnosti, která se snaží parazitovat na dobré pověsti firmy či zboží (služeb) jiné společnosti.

c) nebezpečí vyvolání záměny – vzhledem k podobnosti označení domény se zbožím či službami jiného společnosti, může tato skutečnost u běžného spotřebitele vést k záměně se zbožím a službami oprávněné osoby.

d) porušování práv na označení – užíváním domény neoprávněnou osobou může docházet k porušování práv k ochranné známce.

Stejně tak mohou být pravou příčinou takové registrace spekulativní důvody se snahou o následný úplatný převod, kdy je pod danou doménou nabízeno zboží nebo služby, které nemají žádnou vazbu na uživatele domény (názvem zboží či služeb, názvem firmy). V takovém případě jde

a) o spekulativní registraci doménového jména, která brání v plnohodnotném způsobu formy prezentace podnikání jiné společnosti. Toto jednání znamená vyloučení společnosti z prezentace jeho zboží nebo služeb, které veřejnost pro něho předpokládá, logicky očekává a s danou společností i spojuje.

b) o registraci doménového jména nikoliv v dobré víře, když absentuje jakýkoli právní důvod odůvodňující volbu uvedeného označení a je z toho zřejmé, že osoba registrující doménu mohla a zřejmě i věděla o konfliktu s jiným názvem.

c) stejně tak ze skutečnosti, že dlouhodobě nejsou pod uvedenou doménou umístěny žádné internetové stránky nebo prezentace je zanedbatelná či nesouvisející, lze vyvozovat, jak bylo v řadě rozhodčích rozhodnutí orgánu WIPO (např. ve známém a často citovaném rozhodnutí Telstra Corporation Ltd. v. Nuclear Marshmallows, WIPO D2000-0003) konstatováno, že dlouhodobá pasivita držitele registrace doménového jména je jedním z příznaků spekulativní registrace doménového jména.

d) o naplnění generální klauzule nekalé soutěže (tzn. jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže způsobilé přivodit újmu jinému soutěžiteli) se jedná, pakliže registrace a užívání domény má blokační charakter a není užívána v přímé souvislosti s podnikáním konkrétní osoby nebo držitel nabídne doménu k převodu oprávněné osobě.

e) o naplnění skutkové podstaty nekalé soutěže, konkrétně nebezpečí vyvolání záměny i parazitování na pověsti dle § 47 a 48 obchodního zákoníku, a to v případě, že by byla konkrétní prezentace zboží či služeb pod danou doménou umístěna.

Po kvalifikovaném právním posouzení lze doporučit jako první krok výzvu ke zdržení se užívání doménového jména doplněnou o nabídku k jeho převodu (za minimální cenu) na oprávněnou společnost a současně s upozorněním na všechny možné právní důsledky. Pokud by taková výzva zůstala bez odezvy, pak nezbývá nic jiného než se obrátit na příslušný Krajský soud nebo Rozhodčí soud při HKČR a AKČR v Praze, který lze takto alternativně k řešení většiny doménových sporů využít. Bez ohledu na to, který rozhodující soud bude k rozhodnutí žalobcem vybrán, je vhodné podat u příslušného soudu návrh na vydání předběžného opatření, které by mělo zabránit dalšímu užívání domény nebo jejímu zatížení po dobu soudního sporu. Předpokladem je však složení zálohy ve výši 100.000,- Kč.

Případ ibico.cz