K uznání a výkonu zrušeného rozhodčího nálezu ve věci Yukos

V tomto příspěvku se pokusím poukázat na zajímavé (z právního i mediálního hlediska) rozhodnuti odvolacího soudu v Amsterdamu, který zrušil rozhodnutí prvoinstančního soudu a nařídil výkon čtyř ruských rozhodčích nálezů vydaných podle pravidel ICAC,[1] ve smyslu článku 5.1e Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (dále jen NY úmluva),[2] i když tyto nálezy byly v zemi původu (Rusko) zrušeny.

Popis skutečností

Dne 19. září 2006 byly vydané čtyři rozhodčí nálezy podle pravidel ICAC v Moskvě ve sporu mezi žalobcem - Yukos Capital, a žalovaným Rosneft. Rozhodčí soud nařídil Rosneft (dříve Yuganskneftegaz) zaplatit Yukos Capital cca 7 miliard EUR. Moskevský obchodní soud rozhodl tak, že předmětné rozhodčí nálezy zrušil a tato rozhodnutí byla následně potvrzena 13. srpna 2007 v Moskvě i odvolacím soudem a 10. prosince 2007 také ruským Nejvyšším soudem.

Yukosu zadržel jistá aktiva Rosneftu v roce 2006 v Nizozemsku, s tím, že tyto se použijí v případě výkonu předmětných rozhodčích nálezů v Nizozemsku. Na základě NY úmluvy, okresní soud v Amsterdamu rozhodl, že v zásadě musí respektovat rozhodnutí ruského státního soudu, pokud jde o zrušení rozhodčích nálezů. Výjimkou by byla situace, kdy by došlo k porušení základních principů – např. práva na spravedlivý proces. Amsterdamský okresní soud konstatoval, že vzhledem k tomu, že Yukos dostatečně neprokázal takové okolnosti, soud uznal rozhodnutí ruských soudů, a zamítl žádost o uznání a výkonu rozhodčích nálezů s ohledem na to, že tyto byly v zemi původu zrušeny.

Yukos proti tomuto rozhodnutí okresního soudu podal odvolání a poukázal na další skutečnosti zpochybňující nezávislost ruských soudů ve věcech týkajících Yukosu. Zejména uvedl, že ruský stát používá svých soudů k odstranění skupiny celé skupiny Yukos.

Rozhodnutí