K zaměnitelnosti ochranných známek

Hlavním účelem ochranných známek je odlišit výrobky a služby jednoho subjektu od výrobků či služeb druhého. Základním předpokladem k naplnění tohoto účelu je odlišitelnost těchto známek.

Definice zaměnitelnosti

Dle ust. § 7 odst. 1 písm. a) z.č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách se do rejstříku ochranných známek na základě námitek nezapíše označení, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, přičemž za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou.

Zákon o ochranných známkách (dále také jako „ZoOZ“) přenáší povinnost rozpoznat možnou zaměnitelnost starší ochranné známky s jinou přihlašovanou známkou na vlastníka tohoto staršího označení. Vlastník tohoto označení tak disponuje právem, aby zabránil zapsání stejné či podobné ochranné známky do rejstříku. Je tedy na něm, aby průběžně sledoval Věstník Úřadu průmyslového vlastnictví, ve kterém se přihlášky ochranných známek zveřejňují, a aby zvážil, zda nové přihlašované označení nezasahuje do jeho práv, vyplývajících ze zápisu ochranné známky. Případně touto činností může formou tzv. kontinuální rešerše pověřit odborníky.

K tomu, aby Úřad průmyslového vlastnictví (dále také jen jako „ÚPV“) mohl konstatovat zaměnitelnost dvou označení, je třeba, aby byly splněny tyto podmínky:

- shodnost nebo podobnost přihlašovaného označení se starší ochrannou známkou,

- shodnost nebo podobnost výrobků a služeb,

- pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti.

Co se týče podmínky první, ZoOZ nestanoví jednotlivá kritéria, podle kterých by se měla zaměnitelnost označení zkoumat. Až rozhodovací praxe Úřadu a soudů zakotvila konkrétní kritéria, podle nichž se pravděpodobnost záměny posuzuje – jedná se o hledisko fonetické, vizuální a sémantické (významové). Fonetické hledisko: jde především o prozkoumání, zda jde o slova podobně znějící. Důležitým faktorem je otázka přízvuku na slabice, zda jde o písmena, která se vyslovují podobně (srov. např. u slov aqua vs. akva – významově jde o odlišná slova – v prvním případě jde o synonymum vody, ve druhém případě se jedná o slovo fantazijní, nicméně z fonetického hlediska jde o slova naprosto totožná). Vizuální hledisko: jak srovnávaná označení působí na spotřebitele. Hodnotí se především použité písmo, font, barvy,…Významové hledisko: ÚPV zkoumá, zda jde o slova fantazijní, se kterými si spotřebitel nespojí žádnou konkrétní věc nebo zda se naopak jedná o popis výrobku či služby, která má být označením chráněna.

Tyto tři základní kritéria je třeba posuzovat ve vzájemné souvislosti. Neznamená to však, že by Úřad průmyslového vlastnictví musel konstatovat vysokou míru zaměnitelnosti ze všech těchto hledisek. I přesto, že ÚPV dospěje k názoru, že srovnávaná označení jsou ze dvou hledisek málo zaměnitelná, může zaměnitelnost konstatovat, a to z důvodu, že třetí zkoumané hledisko vyzařuje vysokou míru zaměnitelnosti u spotřebitelů. Úřad tedy může zamítnout přihlášku ochranné známky, ačkoliv shledal vysokou míru zaměnitelnosti jen u jednoho ze tří zkoumaných hledisek.

Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 4 As 90/2006-123 vyslovil, že zápisná nezpůsobilost přihlašovaného označení není dána jakoukoliv podobností s registrovanou ochrannou známkou, ale toliko podobností závadnou. NSS zdůraznil, že zkoumání podobnosti nemůže být založeno pouze na formálním porovnání jednotlivých prvků, ale musí se zakládat na porovnání známkových motivů střetnuvších se označení – tj. rozhodujících složek porovnávaných označení, které při celkovém posuzování jsou výrazem charakteristických vlastností srovnávaných označení.

Třídění dle Nicejské dohody