Liberalizace přepravy po železnici v České republice

Železniční doprava je bezesporu jednou z významných oblastí, v nichž se aktivně angažuje Evropská unie především prostřednictvím Evropské komise, která se zaměřuje na tři zásadní oblasti železniční dopravy: (i) liberalizace trhu železniční dopravy, (ii) zlepšení provozuschopnosti a bezpečnosti národních železničních sítí, a (iii) a rozvoj železniční infrastruktury.^[1]

Zejména v oblasti liberalizace trhu železniční dopravy učinila Evropská komise v poslední době řadu aktivit, které stojí bezpochyby za pozornost odborné veřejnosti, tím spíše, že se přímo dotýkají České republiky a jejího plnění unijních závazků.

V červnu 2010 se Evropská komise rozhodla podat žalobu na 13 členských států kvůli chybné implementaci základní legislativy Evropské unie. Železniční trhy žalovaných států totiž podle Evropské komise nejsou dostatečně otevřeny hospodářské soutěži. Konkrétně se jedná o trhy států Rakouska, České republiky, Německa, Řecka, Francie, Maďarska, Irska, Itálie, Lucemburska, Polska, Portugalska, Slovinska a Španělska. „Nesprávné provedení směrnic prvního železničního balíčku vede k překážkám v přístupu na trh a k nedostatečné průhlednosti přístupových podmínek. Nespravedlivé podmínky hospodářské soutěže v přístupu k infrastruktuře mohou být způsobeny tím, že provozovatel infrastruktury, který je odpovědný za stanovení poplatků za přístup k infrastruktuře a přidělení kapacity sítě, není dostatečně nezávislý na subjektech, které samy provozují železniční dopravu," uvedla Evropská komise ve svém prohlášení.[2]

Evropská komise vytýká dotčeným státům nesprávné provedení „prvního železničního balíčku“[3], především směrnice 91/440/EHS, ve znění pozdějších předpisů, směrnice 2001/14/EHS, implementace měla být původně v členských státech dokončena k 15. březnu roku 2003, ale přesto k liberalizaci železničních trhů nedošlo.