Nakládání s majetkem obce část 3. – místní referendum

S otázkou nakládání s majetkem obce velice úzce souvisí i otázka místního referenda, která má aktuálně významnou spojitost například s výstavbou větrných a solárních elektráren v katastrálním území příslušné obce. Projektů solárních či větrných elektráren byla realizována celá řada a stále vznikají. Velmi často pak obec volí cestu referenda, je-li například stranou smlouvy s investorem.

Obec jako společenství osob a majetku na určitém konkrétním území disponuje s oprávněním nakládat s obecním majetkem a vůči ostatním subjektům vystupuje v tomto ohledu z pozice rovnosti, jak již bylo uvedeno výše. Určité úskalí však přináší problematika nakládání s obecním majetkem ve vztahu k možnosti vyhlášení místního referenda, právě k otázce příslušného nakládání s majetkem obce, který je zamýšlen či již uskutečněn. Nastíněné je blížeji rozvedeno níže.

Platnost a závaznost místního referenda obce. Obcím je na základě ustanovení zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „Zákon o referendu“) umožněno vyhlásit místní referendum, které by se zabývalo otázkou souhlasu či nesouhlasu s výstavbou větrných elektráren v katastrálním území obce. Je důležité zmínit, že v praxi se většinou místní referendum vyhlašuje či vůbec počne iniciovat jeho vyhlášení, až po platně uzavřené smlouvě o výstavbě větrných elektráren mezi příslušnou obcí a investorem.

Zákon o referendu rozlišuje mezi platností a závazností rozhodnutí přijatého v místním referendu. K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.[1] Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.[2]

Zákon o referendu výslovně stanoví, že rozhodnutí přijaté v místním referendu je pro orgány obce závazné.[3] Před účinností Zákona o referendu vyplývala tato závaznost jen implicitně z § 89 odst. 2 Zákona o obcích, obsahujícího sankci v podobě rozpuštění zastupitelstva obce Ministerstvem vnitra České republiky pro případ, že by zastupitelstvo nebo jiný orgán obce nepostupoval v souladu s rozhodnutím přijatým v místním referendu.

Platné a závazné rozhodnutí přijaté v místním referendu je změnitelné pouze novým místním referendem, které je možné navrhnout nejdříve po uplynutí 24 měsíců.[4]

Zrušení rozhodnutí přijatého v místním referendu, neboli vyslovení neplatnosti takto přijatého rozhodnutí předpokládá Zákon o referendu rovněž v rámci soudní kontroly průběhu a výsledku místního referenda, a to v případě porušení zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek, nebo např. v případě, že místní referendum proběhlo ve věci, o níž místní referendum nelze konat. Tyto případy blížeji upravuje ustanovení § 7 Zákona o referendu.

Místní referendum se může konat buď z iniciativy tzv. přípravného výboru nebo z iniciativy zastupitelstva obce.[5] Formalizovanější je vyhlašování místního referenda na základě návrhu přípravného výboru. Dle ustanovení § 8 a 9 Zákona o referendu, může návrh podat přípravný výbor tvořený nejméně třemi osobami oprávněnými hlasovat v místním referendu.[6] Přípravný výbor je kromě samotného podání návrhu dále dle ustanovení § 9 odst. 2 Zákona o referendu oprávněn delegovat členy volebních komisí a podávat soudu návrhy na přezkum postupu jednak při vyhlašování a jednak při samotném konání referenda. Návrh na vyhlášení místního referenda podaný přípravným výborem musí obsahovat náležitosti stanovené v ustanovení § 10 odst. 1 Zákona o referendu a dále jako přílohu rovněž podpisovou listinu s očíslovanými podpisovými archy s podpisy požadovaného počtu osob oprávněných v místním referendu hlasovat.Minimální počet těchto osob je stanoven zákonem v závislosti na počtu obyvatel obce, a dle klíče uvedeného v ustanovení § 8 odst. 2 Zákona o referendu. Samotné kvórum pro platnost a závaznost místního referenda již bylo zmíněno výše.[7]

Možný nárok investorů k náhradě škody při nedodržení smluvních závazků obce. Na celé řadě případů z praxe je možno poukázat na již nastíněnou problematiku. Obec uzavřela v minulosti s určitým investorem smluvní závazeka následně je v uvedené obci iniciováno místní referendum ve věci zodpovězení otázky, zda obyvatelstvo souhlasí s předmětem smlouvy (příkladně výstavba elektrárny) či nikoliv. Za splnění presumovaného předpokladu konání místního referenda, které naplní veškeré zákonné předpoklady a jím přijaté rozhodnutí bude nejen platné, ale i pro obec závazné, lze mít za to, že dojde k následujícím dvou scénářům:

Na základě místního referenda bude přijato rozhodnutí v souladu se smluvními ustanoveními

Při splnění takto presumovaného předpokladu by investor a obec mohli společně dále postupovat dle smluvních ustanovení. Lze se důvodně domnívat, že tento postup je postupem symbiotickým pro obě strany.

Na základě místního referenda bude přijato rozhodnutí v rozporu se smluvními ustanoveními