Návrh zákona o realitním zprostředkování schválen poslaneckou sněmovnou

Dne 8. listopadu 2019 schválila poslanecká sněmovna návrh zákona o realitním zprostředkování. Největší změnou ve znění návrhu zákona schváleného poslaneckou sněmovnou oproti vládnímu návrhu je bezpochyby znění § 4 zákona o realitním zprostředkování, který se týká úschov poskytovaných za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy („úschova“). Účinnost je návrhem stanovena na 1. 1. 2020, nicméně návrh teprve čeká na projednání v senátu. Bude-li nakonec návrh zákona schválen, lze reálně očekávat účinnost zákona spíše v průběhu prvního čtvrtletí roku 2020.

Byť neprošel úplný zákaz poskytování úschov realitními zprostředkovateli, jak předpokládal jeden z pozměňovacích návrhů, celý proces je nově velice formální a za jeho nedodržení ze strany realitního zprostředkovatele hrozí vysoké pokuty. Realitní zprostředkovatel nemůže úschovu nabízet, nesmí ani nabízet její zprostředkování u jiné entity než banky, zahraniční banky vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky, notáře, advokáta, či exekutora v rámci exekučního, soudního nebo jiného řízení.

Realitní zprostředkovatel přesto může úschovu poskytnout, ale to pouze v případě, požádá-li o to výslovně zájemce v písemné formě na samostatné listině. Zároveň s tím musí být ale splněno několik přísných podmínek, které celý proces poskytnutí úschovy realitním zprostředkovatelem značně komplikují.

Předně je třeba, aby smlouva o úschově byla v písemné formě. Taktéž je nutné, aby účet, na němž jsou uloženy peněžní prostředky, byl zřízen pro každého uschovatele jako samostatný účet úschovy a veden na jméno realitního zprostředkovatele zapsaného ve veřejném rejstříku. Uschovatel musí zároveň informovat banku, že majitelem uschovaných peněžních prostředků je třetí osoba. Realitní zprostředkovatel poskytující úschovy musí dle schváleného znění návrhu zákona poslaneckou sněmovnou vést evidenci jím poskytovaných úschov. V této evidenci musí být nejen rozsáhlé identifikační údaje o osobě, jíž je úschova poskytnuta, ale taktéž datum přijetí peněžních prostředků, jejich výše, podmínky úschovy, její trvání a označení účtu, na němž jsou peněžní prostředky uschovány.

Peněžní prostředky pak do úschovy lze přijmout a vydat jen bezhotovostním převodem a tyto peněžní prostředky nemůže realitní zprostředkovatel použít jinak, než jak plyne z účelu tzv. realitní smlouvy. Krom výše uvedené informační povinnosti má navíc realitní zprostředkovatel informační povinnost o každé první úschově k dané transakci vůči obecnímu živnostenskému úřadu.

Pokud nejsou výše uvedené podmínky ze strany realitního zprostředkovatele dodrženy, hrozí mu uložení pokuty obecním živnostenským úřadem až do výše 500 000 Kč.

Mimo výše uvedené stojí za zmínku změna v limitu pojistného plnění pro realitní zprostředkovatele, kteří jsou na základě smlouvy uzavřené v písemné formě s jinou právnickou osobou, jež je realitním zprostředkovatelem, oprávnění poskytovat realitní zprostředkování pouze jménem takové právnické osoby nebo svým jménem s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní značky takové právnické osoby. Limit pro takové realitní zprostředkovatele nově činí 50 % stanovené částky, tedy nikoliv 1 750 000 Kč, ale 875 000 Kč na jednu pojistnou událost, a nikoliv 3 500 000 Kč, ale 1 750 000 Kč v případě souběhu více pojistných událostí v 1 roce.

Účinnost a lhůty ke splnění povinností

Byť je předpokládaná účinnost zákona stanovena na 1. 1. 2020, některé povinnosti je možné dle přechodných ustanovení splnit až později. Povinnost sjednat pojištění dle § 7 zákona o realitním zprostředkování mají realitní zprostředkovatelé do 2 měsíců od účinnosti zákona o realitním zprostředkování.

Vázanou živnost „realitní zprostředkování“ musí realitní zprostředkovatelé ohlásit živnostenskému úřadu s příslušnými dokumenty prokazujícími odbornou způsobilost do 6 měsíců od účinnosti zákona o realitním zprostředkování.

Podnikatel je pak povinen zajistit výkon realitního zprostředkování pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, přičemž tato povinnost musí být splněna do 2 let od účinnosti zákona o realitním zprostředkování.

Ostatními požadavky zákona o realitním zprostředkování, bude-li legislativní proces probíhat hladce a zákon nebude senátem nebo prezidentem vrácen do poslanecké sněmovny, je nutné dodržovat již od 1. 1. 2020, resp. od pozdějšího nabytí účinnosti zákona, která se při nynější fázi legislativního procesu zdá být pravděpodobná.