Vymáhání nároků z nelegálního užití softwaru velkými výrobci

V praxi se často setkáváme se situací, kdy zaměstnanec firmy, IČař spolupracující s firmou či subdodavatelská firma přistupující do systému firmy (např. obchodní zástupci, účetní) si stáhnou nelegálně (bez licenční smlouvy) software zejména globálních výrobců softwaru. Ti pomocí softwarových monitorovacích nástrojů jsou schopni zjistit kdy došlo ke stažení softwaru, na na jaký počítač, kdo je majitelem hardwaru s tím, že následně firma je kontaktována zástupci těchto velkých výrobců s požadavkem na zakoupení většinou nákladné licence nebo návrhem mimosoudního vyrovnání v řádech desítek tisíc. Již však tito výrobci neřeší konkrétní odpovědnost firmy a ani dané osoby, natož zda software byl užit ve prospěch firmy.

Kdo nese odpovědnost

V případě nelegálního stažení softwaru, pak povinnost k náhradě škody či bezdůvodného obohacení bude mít primárně daná firma, u níž bude nelegální software odhalen. K přenesení odpovědnosti z firmy na zaměstnance je nutné, aby firma prokázala, že učinila veškerá opatření k zabránění nelegálnosti (vnitřní právní úprava firmy, legálnost ostatního SW apod.) a zejména že odpovědným za instalaci nelegálního softwaru je konkrétní zaměstnanec či třetí osoba s tím, že firma tomuto nemohla zabránit. Trestněprávní odpovědnost nese pak tato fyzická osoba. Nicméně jestliže firma není schopna toto odpovídajícím způsobem prokázat, pak odpovědnost za vzniklou škodu nese primárně tato firma.

Jaké jsou nároky výrobců SW z odpovědnosti

Výrobce může zásadně požadovat:

• zákaz užití nelegálního softwaru
• sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně stažené rozmnoženiny apod.
• zničení nelegálního softwaru
• poskytnutí přiměřeného zadostiučinění formou omluvy či zadostiučinění v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím s tím, že výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo (tím není vyloučena dohoda o narovnání),
• náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání se softwarem. Výše bezdůvodného obohacení činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného užívání.