Zajišťovací směnka a latentní problémy dlužníka

Výchozí situace je následující: na jedné straně dlužník, který si nutně potřebuje půjčit peníze, a na straně druhé ostřílený věřitel, který dlužníkovi sice peníze půjčí, ale za jemu výhodných podmínek. Nezřídka se pak stává, že věřitel chce svoji pohledávku ze smlouvy o půjčce zajistit směnkou. A právě při podpisu zajišťovací směnky je záhodno mít na paměti následující latentní problémy dlužníka, které se v souvislosti s vystavením směnky mohou vyskytnout.

Tyto problémy plynou především ze zvláštní právní povahy směnky, která není dlužníkům při podpisu směnky vždy zřejmá. Směnka je totiž tzv. abstraktní cenný papír, což znamená, že nemusí být závislá na původním závazkovém vztahu. Účel směnky spočívá v jejím zaplacení směnečným dlužníkem při jejím předložení ze strany věřitele v době její splatnosti. Směnka je tedy primárně platebním prostředkem. Teprve teorie a praxe (nikoli zákon) rozlišují potom i směnku zajišťovací, jejímž původním smyslem není zaplacení směnky v době její splatnosti, nýbrž relativně snazší způsob, jak vymoci z dlužníka jeho závazek, který směnka pro případ jeho nesplnění zajišťovala. Zajišťovací směnka ovšem naproti jiným zajištěním (ručení, zástava apod.) nemá akcesorickou povahu k zajištěnému závazku, což znamená zejména to, že zajišťovací závazek nemůže vzniknout bez právní existence zajišťovaného závazku a nemůže bez něj existovat, je tedy závislý na zajišťovaném závazku. Zajišťovací směnka ovšem akcesorickou povahu vůči zajišťovanému závazku nemá, existuje vedle tohoto závazku a není při jeho vzniku a existenci závislá. Zajišťovací směnka nemusí sdílet osud původní zajišťované pohledávky, protože i tato směnka je stále abstraktní cenný papír.

Tak například Vrchní soud v Praze judikoval, že tzv. "zajišťovací směnka není zajišťovacím závazkem, je jen prostředkem k zajištění. Proto existence závazků ze směnky není závislá na existenci zajištěné pohledávky."