K oprávnění prokuristy jednat za právnickou či fyzickou osobu v občanském soudním řízení

Prokurista je dle § 14 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), zmocněn ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Znamená to však, že by prokurista byl oprávněn zastupovat podnikatele i v civilním řízení před soudem, resp. je oprávněn k takovému zastupování zmocnit např. advokáta? Odpověď na tuto otázku se pokusíme naleznout v tomto článku.

Charakter prokury

Prokura je v odborné literatuře též označovaná jako „obchodní plná moc“[1]. Funkce prokuristy je tak svým charakterem odlišná od orgánu společnosti, a prokura samotná je odlišná i od zákonného zmocnění osoby pověřené určitou činností při provozování podniku ve smyslu § 15 ObchZ. Jedná se spíše o svého druhu generální plnou moc (s dispozitivním zákonným omezením v podobě nemožnosti zcizovat či zatěžovat nemovitosti). Obligatorní zápis do obchodního rejstříku, s nímž je navíc svázána účinnost udělení prokury, je z teleologického hlediska jakousi garancí právní jistoty té strany, která jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku. I proto jsou zákonem vyloučeny následky omezení prokury vnitřními předpisy vůči třetím osobám. Zánik prokury není v zákoně upraven, ovšem judikatura dovodila, že prokura zaniká stejně jako jiné plné moci, tj. např. její výpovědí, odvoláním, atp.[2]

Tolik stručně k charakteru prokury obecně. Je však prokurista oprávněn zastupovat podnikatele v řízení dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“)?

Na této otázce se odborná veřejnost nedokáže zcela shodnout, dovolíme si proto na tomto místě nastínit odlišná teoretická východiska, nalézt oblasti, v nichž panuje shoda a poukázat na některé sporné závěry.

Právní povaha podnikatele

Dle § 21 odst. 1 písm. d) OSŘ je nesporné, že prokurista může jednat za právnickou osobu, je-li podle udělené prokury oprávněn jednat samostatně. V občanském soudním řízení tedy může právnickou osobu prokurista, který je oprávněn jednat samostatně, zastupovat v totožném rozsahu, jako statutární orgán této právnické osoby, když § 21 OSŘ jej staví na roveň statutárnímu orgánu[3]. Své oprávnění jednat jménem právnické osoby před soudem je povinen ve smyslu § 21 odst. 5 OSŘ prokázat, což lze například výpisem z obchodního rejstříku podnikatele[4].