Některé právní aspekty smluv na vývoj a implementaci SW – smluvní typ, předmět smlouvy, součinnost objednatele


Klíčová slova článku smlouva na implementaci SW, součinnost objednatele, odpovědnost Datum vytvoření článku 1.3.2013 Kdy naposledy čteno 24.11.2024 01:14
Mgr. Milan Šebesta, LL.M Mgr. Milan Šebesta, LL.M
Mgr. Ondřej Kmoch Mgr. Ondřej Kmoch

MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Karoliny Světlé 25
110 00 Praha 1
http://mt-legal.com

Smlouvy na vývoj a implementaci SW a vůbec celá oblast IT patří zcela jistě mezi oblasti, kde je třeba specifických znalostí z oboru. A nejinak je tomu i u právníků, kteří se této specifické oblasti práva věnují. To vyplývá mj. ze skutečnosti, že neexistuje ucelená právní úprava této oblasti, a proto příprava smluv, včetně smlouvy na vývoj a implementaci SW, vychází zejména z praktických zkušeností těch, kteří je připravují.

Jakkoliv se celá řada právníků této oblasti již věnuje, jde o oblast poměrně mladou a zároveň také - s ohledem na neustálý technologický rozvoj - i poměrně dynamicky se rozvíjející. Ambicí tohoto a navazujících článků není obsáhnout vše, co lze ke smlouvě na vývoj a implementaci SW napsat, ale podělit se o některé zkušenosti při tvorbě těchto smluv, případně těm, kteří se této oblasti nevěnují, zmínit některé aspekty, se kterými se setkáváme. V tomto konkrétním článku bude blíže pojednáno o příslušném smluvním typu, předmětu smlouvy a vymezení součinnosti objednatele.

Smluvní typ

Určení vhodného smluvního typu vychází zejména z detailního posouzení poptávaného předmětu plnění, kdy se lze v praxi setkat s častým využitím smluvního typu smlouvy o dílo upraveného v § 536 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“) a v některých případech je rovněž využívána tzv. smlouva inominátní (nepojmenovaná) dle § 269/2 ObchZ, případně s přiměřeným použitím ustanovení § 536 a násl. ObchZ. Současně je potřeba uvést, že používaná smlouva na vývoj a implementaci SW kombinuje několik smluvních typů, mezi které lze zařadit již zmiňovanou smlouvu o dílo, licenční smlouvu obsahující příslušné licenční ujednání a v některých případech i smlouvu kupní, je-li součástí předmětu plnění např. také dodávka příslušné HW infrastruktury, na kterou má být vyvíjený SW implementován. Tato praxe vychází zejména ze skutečnosti, že smluvní typ smlouvy o dílo dle ObchZ, s ohledem na specifický předmět plnění, tj. vývoj a implementaci SW, je potřeba dospecifikovat o celou řadu institutů, které tento smluvní typ neupravuje, nicméně pro tento specifický smluvní vztah jsou klíčové. V některých případech (např. veřejní zadavatelé) dochází i k tomu, že v rámci jedné veřejné zakázky má být poptána nikoli jen tzv. investiční část,[1] ale rovněž i část provozní.[2] Dle toho, jakým způsobem probíhá servis a údržba SW, je také na zvážení, zda zvolit dva smluvní dokumenty, a to smlouvu o dílo na část investiční a smlouvu inominátní (nepojmenovanou) na část provozní, či toliko jeden smluvní dokument upravující vše. Jakkoliv je toto odvislé zejména od specifika poptávaného plnění, včetně případné doby plnění, v naší praxi jsme se setkali s oběma možnostmi.

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte