Škoda na zavazadlech a její limitace v mezinárodní letecké přepravě

Nejčastějším problémem, s nímž se mohou setkat (a nezřídka setkávají) cestující využívající služeb leteckého dopravce provozujícího mezinárodní leteckou přepravu, jsou potíže se zavazadly v podobě jejich zničení, ztráty či poškození během přepravy nebo jejich zpožděním v důsledku opoždění letu.

Práva cestujícího, jehož zavazadlo bylo během mezinárodní letecké přepravy zničeno, ztraceno či poškozeno nebo které bylo zpožděno, jsou obsažena jednak v (i) Úmluvě o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě (dále jen „Montrealská úmluva“)[1], jednak (ii) Nařízení Rady (ES) č. 2027/97, o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 889/2002, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2027/97, o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod (dále jen „Nařízení“), které jednak provádí některá ustanovení Montrealské úmluvy, pokud jde o leteckou přepravu cestujících a jejich zavazadel a jednak stanoví určitá (další), Montrealskou úmluvu doplňující ustanovení[2].

Nařízení se, narozdíl od Montrealské úmluvy, vztahuje jak na mezinárodní tak na vnitrostátní leteckou přepravu. Nařízení se ve všech podstatných ohledech odvolává, resp. odkazuje přímo na Montrealskou úmluvu – v případě odpovědnosti dopravce za škodu, pokud jde o cestující a jejich zavazadla, je takový odkaz obsažen v čl. 3 Nařízení.

Odpovědnost dopravce za vzniklou škodu v případě zničení, ztráty nebo poškození zapsaného[3] zavazadla, jestliže k události došlo na palubě letadla nebo kdykoliv v době, kdy zavazadlo bylo pod kontrolou dopravce, je odpovědností objektivní (dopravce ovšem nenese odpovědnost za škodu vůbec anebo v omezené míře v případech, kdy škoda byla způsobena vlastní vadou zavazadla, kvalitou nebo nedokonalostí zavazadla). Naproti tomu odpovědnost dopravce za zničení, ztrátu nebo poškození nezapsaného[4] zavazadla, včetně osobních předmětů je odpovědností subjektivní (dopravce tak odpovídá pouze za škody, které vznikly v důsledku jeho zavinění nebo zavinění jeho zaměstnanců či agentů). Vedle odpovědnosti dopravce za zničení, ztrátu nebo poškození zavazadla stanoví Montrealská úmluva též odpovědnost dopravce za škodu způsobenou zpožděním letecké přepravy (za kterou ovšem dopravce neodpovídá, pokud se mu podaří prokázat, že on sám a jeho zaměstnanci a agenti učinili veškerá opatření, která lze spravedlivě požadovat, aby škodu způsobenou zpožděním odvrátili nebo že nebylo v jejich silách, aby tak učinili).