Úskalí soutěže o návrh dle zákona o veřejných zakázkách

V praxi se poměrně často setkáváme s případy, kdy zadavatel potřebuje získat určité plnění, nicméně v úvodní fázi nezná dostatečně přesné řešení, kterým by bylo možno toto plnění vymezit. Jedním ze způsobů, jak toto řešení získat je soutěž o návrh ve smyslu § 102 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“). Cílem soutěže o návrh totiž není uzavřít určitou smlouvu na konkrétní plnění, nýbrž zabezpečit transparentní výběr jakýchsi ideových řešení.[1]

Z hlediska konkrétního způsobu výběru nejvhodnějšího návrhu se jako optimální jeví užití tzv. otevřené soutěže o návrh, jejímž charakteristickým znakem je to, že se jí může zúčastnit jakýkoliv účastník, který podá v zadavatelem stanovené lhůtě svůj návrh. Jako jistá nevýhoda se může jevit poměrně náročně odhadnutelná výše nákladů v takovém řízení, neboť zadavatel nebude schopen předem předvídat, kolik uchazečů se do soutěže přihlásí. V každém případě ovšem tento způsob vede k získání největšího počtu soutěžních návrhů, které může zadavatel porovnávat a hodnotit, a tak získat skutečně optimální technické řešení požadované veřejné zakázky. Alternativně má zadavatel možnost užít tzv. užší soutěž o návrh, kdy předem stanoví buď minimální, nebo maximální počet účastníků soutěže. V tomto případě podávají zájemci o účast v soutěži zadavateli nejprve svoji žádost o účast v soutěži o návrh. Na základě zadavatelem předem stanovených objektivníchkritérií je pak vyzván k účasti v soutěži o návrh požadovaný počet účastníků. Obecně lze předpokládat, že zadavatel zpravidla bude mít zájem na získání co největšího počtu soutěžních návrhů, se s ohledem na shora uvedené jeví jako vhodné užití otevřené soutěže o návrh.

Realizace otevřené soutěže o návrh

Pro postup v otevřené soutěži o návrh lze, až do podání soutěžních návrhů, použít obdobný postup, jako při klasickém otevřeném řízení.

Podstatnými kroky v otevřené soutěži o návrh tedy ze strany zadavatele jsou:

1.vytvoření soutěžních podmínek (obdoba zadávací dokumentace);

2.oznámení soutěže o návrh;

3.hodnocení předložených soutěžních návrhů;

4.výběr nejvhodnějšího soutěžního návrhu a oznámení výběru nejvhodnějšího návrhu, a

5.řešení případně podaných opravných prostředků.

Vytvoření soutěžních podmínek

Zadavatel bude muset jako první krok vypracovat soutěžní podmínky, sloužící k informaci účastníků soutěže o jejím předmětu, jakož i o podmínkách účasti a způsobu hodnocení návrhů předložených účastníky soutěže. Soutěžní podmínky se svou povahou dají přirovnat ke standardní zadávací dokumentaci (resp. zadávacím podmínkám). Zadavatel by měl vždy vypracovat soutěžní podmínky s takovým předstihem, aby bylo uchazečům umožněno se s nimi dostatečně seznámit a vypracovat kvalitní soutěžní návrh.

Soutěžní podmínky musí obsahovat alespoň:

• identifikační údaje zadavatele;
• detailně rozpracované údaje o předmětu soutěže o návrh, který bude uveden v oznámení soutěže o návrh;
• údaj o tom zda jde o otevřenou či užší soutěž o návrh;
• údaj o případném omezení počtu účastníků soutěže;
• stanovení lhůty pro podání návrhů nebo žádostí o účast v soutěži o návrh;
• údaj o tom, zda bude na základě soutěže o návrh zadána veřejná zakázka na služby;
• údaj o tom, zda budou na základě soutěže o návrh poskytnuty soutěžní platby nebo ceny;
• údaje o průběhu soutěže o návrh – stejně jako v oznámení soutěže o návrh je i v soutěžních podmínkách zadavatel povinen uvést základní zásady, dle kterých bude soutěž o návrh probíhat, zejména pak způsob, jakým budou hodnoceny jednotlivé návrhy předložené účastníky soutěže, údaje o soutěžní ceně nebo platbě a základních podmínkách jejího udělení;
• způsob zajištění anonymity návrhů účastníků soutěže o návrh (ve smyslu § 105 odst. 2 ZVZ),[2] a
• informaci o tom, zda je zadavatel oprávněn zrušit soutěž o návrh.

Lze považovat za vhodné rovněž zvážit, zda v soutěžních podmínkách nestanovit také požadavky na prokazování kvalifikace. ZVZ tuto povinnost explicitně nestanoví, nicméně ani ji nevylučuje. Zejména při otevřené soutěži o návrh je tedy vhodné stanovit alespoň jistá kvalifikační kritéria (např. seznam významných – referenčních – sužeb), aby byli odděleni relevantní uchazeči od těch, kteří nemají potřebnou kapacitu či zkušenost.

Rovněž je vhodné uvážit, zda zadavatel v konkrétním případě připustí možnost předkládat varianty soutěžních návrhů, tedy zda jediný uchazeč bude moci předložit několik návrhů řešení.

Jelikož je zřejmé, že z vítězného návrhu, či z kombinace vybraných návrhů bude vycházet (přímo či nepřímo) také specifikace předmětu plnění veřejné zakázky na předmětného plnění, bude nezbytné vhodným způsobem (dle specifik konkrétního případu) upravit také získání potřebných autorských práv a ostatních práv duševního vlastnictví vztahujících se k soutěžním návrhům zadavatelem, a to zejména také vhodnou specifikací účelu zadavateli takto poskytnutého díla (soutěžního návrhu), aby v rámci práv k takto získanému „soutěžnímu dílu“ ve smyslu § 61 odst. 3 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, v platném znění, mohl se soutěžními návrhy či jejich částmi nakládat, měnit je, užívat je v neomezeném rozsahu atd.

Rovněž lze v této fázi doporučit, aby si zadavatel ve smyslu § 108 ZVZ vyhradil právo zrušit soutěž o návrh kdykoli do doby rozhodnutí poroty o nejvhodnějším návrhu. Nevyhradí-li si zadavatel toto právo, nebude možné soutěž o návrh po jejím vyhlášení zrušit.

Oznámení soutěže o návrh