Velká novela zákona o veřejných zakázkách

Dne 15. září 2010 nabude účinnosti rozsáhlá novela zákona o veřejných zakázkách, zákon č. 179/2010 Sb., který mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“). V průběhu přípravy nového návrhu novely zákona bylo analyzováno fungování zákona v praxi. Při této analýze bylo zaznamenáno několik okruhů neustále opakujících se problémů, především těchto:

• nedostatečná transparentnost zadávacích řízení a s tím související korupce a diskriminace některých uchazečů o veřejnou zakázku
• zbytečná složitost, zdlouhavost a formalismus některých řízení a z toho plynoucí velké administrativní zatížení, náklady a chyby
• nedostatečné využívání elektronických prostředků
• nejasné prokazování kvalifikace uchazeče
• nepřesné formulace některých ustanovení zákona

Změny se v souladu s výše uvedenými problémy dosavadní úpravy týkají především následujících oblastí, pojmů a institutů:

Zadavatel

Byl upřesněn pojem sektorový zadavatel tak, že takový zadavatel, který obdrží dotaci se pokládá za zadavatele sektorového a nikoliv dotovaného.

Změny týkající se pojmu centrální zadavatel jsou následující:

• centrální zadavatel má nově možnost pořizovat plnění pouze jen pro jeden subjekt (jiného zadavatele)
• centrálnímu zadavateli vzniká oprávnění provádět centrální zadávání v okamžiku uzavření písemné smlouvy (tato změna má přispět ke zvýšení právní jistoty v tom smyslu, že přímo určuje dobu vzniku centrálního zadavatele)
• centrální zadavatel má nově možnost zahrnout do veřejných zakázek i plnění pořizovaná pro vlastní potřebu (je tím dána možnost dosažení úspor a snížení administrativní zátěže související s výběrem dodavatele)

Novelou byl také upřesněn termín „profil zadavatele“ tak, aby bylo zřejmé že se jedná o jedinou zadavatelovu adresu elektronického nástroje v síti Internet, prostřednictvím které zadavatel uveřejňuje informace o svých veřejných zakázkách (jde především o výzvy ve zjednodušeném podlimitním řízení a dále pak elektronické zpřístupnění zadávacích dokumentací umožňující případné zkrácení lhůt).

Rámcová smlouva

Uzavření rámcové smlouvy bude na základě novely možné pouze pokud předmětem jednotlivých veřejných zakázek jsou opakovaná plnění stejného druhu.

Z důvodu transparentnosti je nyní zadavatel povinen předem stanovit způsob stanovení konkrétního počtu uchazečů s nimiž bude uzavřena rámcová smlouva. Takový způsob musí mít objektivní charakter.

Zadavatel v případě většího počtu uchazečů uzavírá pouze jednu rámcovou smlouvu v rámci jejíž samostatných příloh je možno upravit některé podmínky vztahující se k jednotlivým uchazečům.

V případě, kdy uzavřená rámcová smlouva konkrétně vymezuje všechny podmínky plnění, mohou nyní i sektoroví zadavatelé využít jednodušší postupy dle § 92 zákona, který upravuje postupy při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy.

S ohledem na délku trvání rámcové smlouvy bude po novém zadavateli umožněno, aby si vyžádal prokázání kvalifikace po dodavatelích i v době trvání rámcové smlouvy, a to v přiměřeném časovém horizontu. Míra nově prokazované kvalifikace nesmí překročit původní rámec kvalifikace.

Pokud zadavatel stanoví počet uchazečů, se kterými bude uzavřena rámcová smlouva, rozmezím, mohou být pravidla pro stanovení konkrétního počtu uvedena rovněž v kvalifikační či zadávací dokumentaci.

Nová úprava výslovně umožňuje zadavatelům použít při výběru uchazečů v případě zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy i jiná hodnotící kritéria, než která byla použita při uzavírání rámcové smlouvy, avšak pouze za předpokladu, že tato jiná kritéria byla vymezena alespoň obecným způsobem již v zadávací dokumentaci. Tato možnost se týká jak základních, tak dílčích hodnotících kritérií. Zadavatel je např. nyní oprávněn použít pro zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkové ceny, přestože samotnou rámcovou smlouvu uzavíral na základě základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti (to platí též opačně).

Nová úprava zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy odstraňuje řadu nedostatků předchozího znění a současně zavádí nové postupy v podobě dvou způsobů výběru uchazečů – princip kaskády a princip rotace.

Princip kaskády, podle něhož postupuje zadavatel při výběru uchazeče tak, že k poskytnutí plnění pro každou veřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové smlouvy vyzve vždy toho uchazeče, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil jako první v pořadí; další uchazeče oslovuje pouze v případě, že uchazeč, jež se umístil při uzavírání smlouvy první v pořadí, odmítne smlouvu uzavřít. Obdobným způsobem veřejný zadavatel postupuje až do doby, kdy je smlouva uzavřena nebo smlouvu odmítne uzavřít uchazeč, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil poslední v pořadí.

Princip rotace spočívá v tom, že veřejný zadavatel vyzývá k poskytnutí plnění pro každou jednotlivou veřejnou zakázku postupně jednotlivé uchazeče, a to podle pořadí, ve kterém se umístili při uzavírání rámcové smlouvy. Princip rotace může být použit pouze ve zvláště odůvodněných případech. Zadavatel je povinen již v návrhu smlouvy uvést, který z uvedených způsobů bude pro zadávání veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy použit.

Smluvní strany nesmějí měnit podmínky uzavřené rámcové smlouvy v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek na základě této smlouvy.

Transparentnost a boj proti korupci

Z důvodu celostátní protikorupční strategie jsou nově veřejné zakázky, které zadává ČR nebo státní příspěvková organizace s předpokládanou hodnotou vyšší než 500 mil. Kč bez DPH, pokládány za citlivou činnost dle zák. č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti se všemi důsledky z tohoto zákona vyplývajícími. Citlivou činností je činnost, při které by mohlo dojít k ohrožení zájmů ČR a takovou může vykonávat pouze fyzická osoba, která je bezpečnostně způsobilá a musí se o tom prokazovat dokladem.

Další změny se týkají zvýšení transparentnosti při losování, které slouží pro výběr zájemců, kteří prošli kvalifikačními podmínkami.

Pokud veřejný zadavatel neuvedl v oznámení o zahájení zadávacího řízení přesný počet zájemců, které vyzve k podání nabídky, výslovně je stanovena v zájmu transparentnosti povinnost vymezit tento počet před provedením výběru a písemně o tom informovat všechny zájemce, kteří řádně prokázali splnění požadované kvalifikace.

V zájmu transparentnosti řízení je nyní možnost zájemce provádět opisy či výpisy z protokolu pořizovaného zadavatelem o postupu při omezení zájemců.

Opční právo

Nově vznikla možnost navázat opční právo na zjednodušené podlimitní řízení.

Opční právo je možné využít jen pro plnění typově shodné s plněním realizovaným v rámci původní veřejné zakázky.

Není možné využít jednací řízení bez uveřejnění pro zadání plnění odpovídajícího opčnímu právu na dodávky, která vyplývá z evropské směrnice.

Cílem novely je také omezit možný rozsah využití opčního práva tak, aby opční plnění nepřiměřeně nepřevyšovalo jeho původně předpokládanou hodnotu a nepřesáhlo 30 % ceny původní zakázky.

V § 13 odst. 6 zákona bylo zpřesněno využití opčního práva (v souladu s uvedenými změnami).

Zadávací dokumentace

Zadavatel může ve výzvě stanovit, jakou formou se jednání uskuteční, tj. zda osobně anebo písemně. Výzvu je též nutno uveřejnit ve zjednodušeném podlimitním řízení na profilu zadavatele. Výzva navíc již nemusí obsahovat požadavky na prokázání splnění kvalifikace, pokud jsou součástí zadávací dokumentace. Výslovně je též stanovena povinnost přijmout a hodnotit nabídky též od nevyzvaných uchazečů.

Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Zvolená dílčí hodnotící kritéria musí vyjadřovat ekonomickou výhodnost nabídky. Zadavatel je povinen stanovit taková kritéria, která se váží k předmětu zakázky a zároveň vyjadřují zásadu nejlepší „hodnoty za peníze“. Výčet kritérií je v zákoně demonstrativní. Váha dílčích kritérií nyní nemusí být vyjádřena pouze procentem, zadavateli je umožněno použít i jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii.

Dodavatel může požádat o dodatečné informace k zadávacím podmínkám po celou dobu lhůty pro podání nabídek. Lhůty pro poskytnutí dodatečných informací jsou vázány na odeslání, nikoliv jako doposud na doručení. Změna by měla zajistit rovné postavení všech dodavatelů, neboť dodatečné informace budou všem odeslány ve stejnou dobu.

Náležitosti zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce jsou dány do souladu s nově vydanými právními předpisy (např. s novým stavebním zákonem, který významně rozšířil rozsah staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, u nichž obsah a rozsah projektové nebo jiné dokumentace stavby předpisy stavebního práva není předepsán).

Nové znění též upravuje povinnost zadavatele poskytnout zadávací dokumentaci bezodkladně s tím, že stanovené lhůty jsou maximálně možné a stanovuje lhůty pro dálkové a listinné poskytování dokumentace.

Ruší se povinnost dodavatele požádat v otevřeném řízení nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení o poskytnutí zadávací dokumentace v určité lhůtě před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

Nová úprava řeší vracení vzorků, které předložil zájemce nebo uchazeč v zadávacím řízení. Je nově výslovně stanovena povinnost zadavatele vzorky na základě písemné žádosti uchazeče vrátit. Zároveň má zadavatel možnost vzorky vrátit i bez písemné žádosti.

Kvalifikační dokumentace

Novela předkládá řešení situace neumožnění dálkového přístupu ke kvalifikační dokumentaci zadavatelem. V takovém případě zadavatel předá či odešle kvalifikační dokumentaci v listinné či elektronické podobě dodavateli bezodkladně, nejpozději do 6ti pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele.

Upraveno je také odesílání dodatečných informací ke kvalifikačním požadavkům, kdy se výslovně stanovuje, že zadavatel má tuto povinnost pouze vůči dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí kvalifikační dokumentace nebo kterým byla poskytnuta. Běh lhůty je vázán na pracovní dny.

Pokud dodavatel není schopen prokázat sám kvalifikaci v plném rozsahu a prokazuje ji prostřednictvím subdodavatele, je stanovena povinnost prokázat u subdodavatele i základní kvalifikační předpoklad.

Je vyřešen vztah dodavatel – subdodavatel tak, že je nyní stanoven pouze zákaz účasti dodavatele, který je subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel prokazuje kvalifikaci.

V případě zahraničních dodavatelů se požaduje předkládání úředně ověřených dokladů – toto se nevztahuje na slovenský jazyk.

Nově je vymezen interval relevantní pro zjišťování skutečností prokazovaných v rámci uvedených základních kvalifikačních předpokladů.

Rozšiřuje se okruh základních kvalifikačních předpokladů a stanovuje se nově povinnost dodavatele předložit seznamy dle nově doplněných písmen § 53 odst. 1 písm. k), l), m) zákona. Podstatou těchto nových ustanovení je, aby účastníci doložili vlastnickou strukturu a aby též předložili seznam všech svých zaměstnanců, či členů statutárních orgánů, kteří v předchozích třech letech pracovali u zadavatele a mohli tak případně ovlivňovat průběh veřejné zakázky.

V oblasti certifikátů a norem ISO jsou nyní příslušná ustanovení konstruována obecněji, přičemž nové znění dostatečně utváří prostor pro požadování a akceptaci dalších certifikátů v rámci prokazování kvalifikace.

V zájmu nižšího administrativního zatížení dochází k tomu, že postačí předložení dokumentů dodavatelem ve formě prosté kopie. Zadavateli je však stále ponechána možnost, aby po uchazeči, se kterým má být uzavřena smlouva, požadoval po výběru nejvhodnější nabídky originály či úřední kopie dokladů prokazující splnění kvalifikace.

Kvalifikační předpoklady

Nejzásadnější změnou, kterou novela v tomto ohledu přinese je podstatné rozšířenípožadavků na prokázání základních kvalifikačních předpokladů, a to s cílem, aby byla již na základě nabídky známá struktura společností, které se zadávacího řízení účastní.

Nově bude uchazeč povinen:

• předložit seznam společníků nebo členů, jde--li o právnickou osobu,
• předložit seznam zaměstnanců nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních třech letech pracovali u zadavatele a byli v pozici s rozhodovací pravomocí pro rozhodování o veřejných zakázkách, a
• který, má-li formu akciové společnosti, má vydány pouze akcie na jméno a předložil aktuální seznam akcionářů ve lhůtě podle § 52 zákona. Tuto změnu lze považovat za jednu z prakticky nejvýznamějších, neboť jejím důsldkem je v podstatě vyloučení akciových společností majících akcie ve formě na majitele (prakticky anonymní) z možnostiúčasti ve veřejných zakázkách.

Průběh zadávacího řízení

Nově byl upraven okamžik zahájení zadávacího řízení a to (1) uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení a (2) výzvou o zahájení zadávacího řízení.

Nově je výslovně upravena situace, kdy byla v zadávacím řízení podána jediná nabídka, nebo byly vyřazeny všechny nabídky s výjimkou jediné. Za této situace je zadavatel oprávněn kdykoli až do doby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zrušit zadávací řízení.

Ve zjednodušeném podlimitním řízení může nabídku podat rovněž dodavatel, který nebyl vyzván k podání nabídky. Nově koncipované znění zajistí i u zjednodušeného podlimitního řízení všem (tj. nejen vyzvaným) zájemcům rovný přístup k informacím o podmínkách zadávání veřejné zakázky včetně prohlídky místa plnění (toto vychází z dosavadní judikatury).

Vznikly nové možnosti, kdy je možno zadávat veřejné zakázky

(i) s uveřejněním:

Tehdy, když bylo předchozí zadávací řízení, ve kterém byly podány pouze neúplně nebo nepřijatelné nabídky, zadáváno ve zjednodušeném podlimitním řízení.

(ii) bez uveřejnění:

Tehdy, pokud bylo předchozí zadávací řízení, ve kterém nebyly podány žádné nabídky, resp. byly podány pouze nabídky nevhodné, zadáváno ve zjednodušeném podlimitním řízení.

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek musí obsahovat podrobný popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií.

Pro situaci kdy zadavatel sám provedl nové posouzení a hodnocení nabídek zákon taxativně vymezuje údaje, které je zadavatel povinen uvést v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky

Nové znění fixuje splnění povinnosti zadavatele informovat o výsledku hodnocení na okamžik odeslání protokolu o konečném výsledku hodnocení.

V případě dynamického nákupního systému a rámcových smluv není zadavatel povinen odesílat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění jednotlivě, ale může tak učinit souhrnně za předchozí čtvrtletí.

Je možno zrušit zadávací řízení v případě, že všechny nabídky kromě jedné byly vyřazeny a

zadavateli se stanovuje povinnost odeslat písemné oznámení nejpozději do 2 dnů po přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Počátek lhůt pro odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení, pokud je zrušeno Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, je nyní vázán ke dni, kdy se zadavatel o nabytí právní moci dozví.

Co se týče ustanovení týkajících se lhůt zadávacího řízení, nová úprava obsahuje především tyto změny:

• zadavatel má povinnost stanovit lhůtu pro podání nabídek i u zjednodušeného podlimitního řízení
• počátek běhu lhůt platných pro veřejné zadavatele se nově vztahuje k zahájení zadávacího řízení (doposud bylo vázáno na odeslání oznámení či výzvy)
• počátek běhu lhůt platných pro sektorové zadavatele se nově vztahuje k zahájení zadávacího řízení
• zpřesňuje se stavění zadávací lhůty (konec se posouvá o dobu, kdy zadávací lhůta neběží)

Lhůty se budou vázat na odeslání, nikoliv na doručení, jak je tomu v dosavadní úpravě (k této změně bylo přistoupeno z důvodu zajištění rovného postavení všech dodavatelů, vzhledem k tomu, že odesláno bude všem ve stejnou dobu).

Institut jistoty

Oprávnění zadavatele požadovat složení jistoty se rozšiřuje i na zjednodušené podlimitní řízení.

Je výslovně upraveno uvolnění jistoty v případě zrušení zadávacího řízení.

Byla zavedena jednotná lhůta 7 dnů pro uvolnění peněžní jistoty ve všech případech, kdy není důvod pro blokaci.

Jednoznačně stanovena povinnost vyloučit uchazeče, který opětovně nesplnil povinnost a nesložil jistotu.

Nově je možnost poskytnout jistotu kromě bankovní záruky též formou pojištění záruky.

Povinnost zadavatele uvolnit jistotu nevybraným nebo vyloučeným uchazečům je vázána na okamžik odeslání příslušného dokumentu zadavatelem.

Nové pojmy otevřená soutěž o návrh a užší soutěž o návrh

Zavádějí se pojmy otevřená a užší soutěž o návrh, obdobně jako u zadávacích řízení.

Otevřená soutěž o návrh, stejně jako otevřené zadávací řízení, počítá s neomezeným počtem návrhů, aniž by předtím zájemci o účast museli podávat žádost o účast, přičemž počet subjektů není nikterak limitován.

Užší soutěž je organizována ve dvou fázích. V první fázi je vyzýván neurčitý počet subjektů k podání o účast a v druhé fázi, po případném posouzení kvalifikace a omezení počtu zájemců, jsou teprve zájemci zadavatelem vyzýváni k předložení návrhů.

Je možno za stanovených podmínek použít v soutěži o návrh soutěžní řád, který upravuje pravidla pro konání architektonických a dalších soutěží spadající do působnosti České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Určitá část těchto soutěží přitom podléhá právní úpravě soutěže o návrh podle ZVZ a některá ustanovení soutěžního řádu proto nelze při soutěži o návrh podle ZVZ použít.

Je výslovně upraveno oprávnění zadavatele požadovat v soutěži o návrh prokázání splnění kvalifikace.

Jsou vypuštěny vágní pojmy „jasná a nediskriminační kritéria“ v případě omezování zájemců o účast v užší soutěži o návrh, které jsou nahrazeny odkazem na podrobnější úpravu v části druhé zákona, která platí pro omezování počtu zájemců v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a soutěžním dialogu.

Obsah výzvy k podání návrhu v užší soutěži o návrh není stanoven samostatně, z důvodu zjednodušení je odkazováno na obsah výzvy k podání nabídky v užším řízení.

Otázky poskytování soutěžních podmínek, dodatečných dotazů k nim a prohlídky místa plnění v případě soutěže o návrh nebyly dosud řešeny, ale pouze dovozovány na základě analogie. Nyní je z důvodu právní jistoty doplněn odkaz na příslušná ustanovení zákona týkající se zadávací dokumentace. Jelikož tato ustanovení stanoví odlišné povinnosti pro různé druhy zadávacích řízení, specifikuje se, podle kterého druhu řízení se má analogicky postupovat.

Je sjednocena úprava podávání návrhů v soutěži o návrh a podávání nabídek v zadávacím řízení z formálního hlediska. V novelizovaném znění je odstraněn dosavadní jazykový rozpor ohledně toho, kdo přijímá rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu (nesprávně hovořilo o tzv. rozhodnutí poroty).

Okamžik, ve kterém dochází k identifikaci účastníků je zvolen tak, aby již nemohl mít vliv na hodnocení návrhů, tj. je posunut až do fáze uveřejnění výsledků (dříve do okamžiku výběru nejvhodnějšího návrhu porotou).

Znění je upraveno tak, aby bylo zcela zřejmé, že porota se nesmí seznámit s návrhy dříve, než uplyne lhůta pro podávání návrhů. Zároveň je vypuštěna část ustanovení, podle které musel být termín, kdy se má porota seznámit s návrhy, stanoven zadavatelem již v soutěžních podmínkách, což mohlo být problematické např. při prodlužování lhůty pro podání návrhů.

Nově je upraven proces posouzení návrhů z hlediska splnění zákonných požadavků zadavatele stanovených v soutěžních podmínkách včetně požadavků kladených na anonymitu, stanovuje požadavky na nepodjatost a nezávislost poroty, požadavky na případnou kvalifikaci členů poroty a zpřesňuje povinnost stanovit v soutěžních podmínkách hodnotící kritéria a způsob hodnocení návrhů.

Nové znění doplňuje možnost poroty uvést v protokolu kromě dodatečných dotazů i doporučení k soutěžním návrhům

Nově je stanovena lhůta, ve které mají být účastníci vyzváni k prezentaci výsledků soutěže o návrh a k případnému zodpovězení dodatečných dotazů k návrhům.

Další změna vylučuje zadavatele z projednávání dodatečných dotazů poroty k návrhům, které není s ohledem na zachování anonymity možno projednávat s účastníky před uveřejněním výsledků hodnocení. Novou úpravou tak zůstává celý proces v rukou poroty.

Doplňuje se povinnost zadavatele v písemném protokolu, který obsahuje informace o průběhu uveřejnění výsledků, hodnocení návrhů a případném projednání dodatečných dotazů, uvést také podmínky zveřejnění návrhů. Dále se stanoví, že pokud to umožňuje jejich povaha, musí být návrhy vystaveny.

Zadavatel je pořadím návrhů stanoveným porotou vázán. Pouze pokud porota nedodrží postup stanovený zákonem nebo soutěžními podmínkami, je zadavatel oprávněn rozhodnout o novém hodnocení či novém posouzení a hodnocení a pro tento účel jmenovat novou porotu. Z důvodu zachování transparentnosti musí zadavatel tento svůj postup písemně odůvodnit.

Účastníkům soutěže, kteří nebyli vyloučeni, je odesíláno pouze oznámení o výběru, nemusí jít o samotný text rozhodnutí. Je stanovena přesná lhůta, ve které je zadavatel povinen vyrozumět účastníky, kteří nebyli ze soutěže vyloučeni o tom, že učinil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

Ustanovení týkající se zrušení soutěže o návrh, které je doplněno o stanovení podmínek odškodnění účastníků soutěže a povinnost zadavatele odeslat zájemcům o účast nebo účastníkům soutěže oznámení o zrušení (spojené s výzvou k převzetí návrhů) do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí.

Vznikla nová povinnost vrátit návrhy účastníkům, kteří byli zadavatelem odmítnuti, resp. účastníkům vyloučeným zadavatelem, pokud jejich návrh nevyhověl posouzení.

Ostatní změny

• Nově je stanovena povinnost zadavatele odeslat a nikoliv doručit písemnosti.
• Doplněna možnost doručování pomocí datových schránek.
• Výjimka z povinnosti ustanovit tříčlennou komisi pro otevírání obálek nyní platí i pro jednací řízení bez uveřejnění.
• Byly upraveny některé povinnosti v souvislosti se zákazem uveřejnit totožnost účastníků elektronické aukce v průběhu jakékoliv její fáze.
• Výslovně je stanoven výchozí stav elektronické aukce, kdy je provedeno prvotní hodnocení a na základě jeho výsledku proběhne elektronická aukce.
• Nové znění řeší dosavadní problém zadavatelů, kteří nejsou plátci DPH tak, že pokud zadavatel nestanoví jinak rozhoduje při hodnocení pro plátce DPH cena bez DPH a pro neplátce cena s DPH.
• Institut smírčího řízení nebyl v praxi využíván a byl proto zrušen
• Je zrušena povinnost používat v zadávacím řízení předem atestované elektronické nástroje.
• V případě veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota je vzhledem k rozpočtovému zatížení vysoká a vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je na základě smlouvy upraven na delší dobu, ukládá zákon zadavatelům zvláštní povinnosti, kde novelizací dochází k zpřehlednění zákona. Zadavatel je u těchto zakázek povinen vyžádat si předchozí stanovisko Ministerstva financí, které však má pouze doporučující povahu a zadavatel není jeho názorem vázán. Nově se v případě těchto významných a rozsáhlých zakázek stanovuje povinnost zpracovat ekonomický rozbor dopadů veřejné zakázky na zadavatele.
• Dále byl upraven rozsah služeb, které je možno zadat v řízení bez uveřejnění navazujícím na soutěž o návrh – předmětem veřejné zakázky na služby navazující na soutěž o návrh nesmí být vlastní realizace návrhu, to neplatí tehdy, když to odůvodňuje povaha předmětu soutěže o návrh.
• Rozšíření zvýhodnění některých dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením i pro zjednodušené podlimitní řízení. Od nabídkové ceny by se mělo pro účely hodnocení odečítat 15 %.

Z důvodu přehlednosti jsme do výše uvedených změn nezahrnuli změny zákona týkající se nápravy chybných formulací či zpřesnění formulací jednotlivých ustanovení zákona, změny číslování odstavců a podobné změny formálního charakteru.