Úvaha k obraně zadavatele proti šikanózním námitkám a podáním k ÚOHS

Jakkoli je zadávání veřejných zakázek často pod palbou kritiky, jak ze strany médií, tak ze strany neúspěšných uchazečů, v praxi se potkáváme se situacemi, kdy onou skutečnou „obětí“ jsou právě zadavatelé. O čem konkrétně mluvíme? Jedná se o případy, kdy se jednotliví neúspěšní uchazeči pokoušejí různými způsoby, a z různých důvodů, zadávací řízení lidově říkajíc „shodit“ v rámci zákonem umožněných (zde ovšem s otazníkem) mechanismů konkurenčního boje.

Přirozeně instituty námitek ve smyslu §110 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“) či následného přezkumu úkonů zadavatele ze strany ÚOHS ve smyslu § 114 ZVZ, jsou zásadně zcela legitimním nástrojem, jak se bránit proti svévoli zadavatele a porušování zákona. Na straně druhé nicméně stojí otázka odpovědného využívání těchto institutů ze strany uchazečů a právě zde vnímáme značný prostor pro diskusi.

Z praktického hlediska není totiž neobvyklá situace, kdy je institut námitek (což samo o sobě není až tak zásadní) a zejména pak institut přezkumu úkonů zadavatele ze strany ÚOHS uchazeči využíván neuváženě, troufáme si říci až zneužíván. Konkrétně se bude jednat zejména o případy, kdy uchazeč tyto instituty využívá nikoli z důvodu, že zde je reálná obava ohledně porušení zákona, zejména ZVZ, zadavatelem, ale z jednoduchého důvodu, že uchazeč, jenž nebyl v zadávacím řízení úspěšný, si nepřeje, aby konkrétní zakázka byla zadána vybranému (resp. jakémukoli jinému) uchazeči.

Časový bič zadávacího řízení

Můžeme se ptát, jak je tímto postupem ohrožen zadavatel, přeci v případě, že se žádného porušení zákona nedopustil, nebude mu ze strany ÚOHS uložena žádná sankce a správní řízení bude ukončeno. Toto je samozřejmě pravdou, nicméně, je zde další element, který tento pohled nebere v úvahu, a to element časový.

Na tomto místě je potřeba si uvědomit, že jak námitkové řízení, tak řízení před ÚOHS samozřejmě přináší nezanedbatelné časové zdržení s realizací příslušné veřejné zakázky. ZVZ sám zapovídá v případě podání námitek, resp. podání návrhu k ÚOHS ve smyslu § 114 ZVZ uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, a to nejméně po dobu 45 dní ode dne podání takového návrhu. V horším případě může dokonce uchazeč dosáhnout vydání předběžného opatření ve smyslu § 117 odst. 1 písm. a) ZVZ, jímž bude zapovězeno uzavření smlouvy s vybraným uchazečem až do ukončení správního řízení před ÚOHS.

V tomto směru je nutno podotknout, že s ohledem na množství otázek ve vztahu k zadávání veřejných zakázek, na něž je odpověď přinejmenším nejasná, můžeme z vlastní zkušenosti shrnout, že existuje jen málo zadavatelů, kteří přistoupí k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem v případě, že zadávací řízení je přezkoumáváno před ÚOHS (i přes stoupající tendenci ze strany ÚOHS, kdy po uzavření smlouvy čím dále, tím více řízení zastavuje pro bezpředmětnost).

Časový element samozřejmě není vždy stěžejní, nicméně zejména u dotovaných či jiných zadavatelů, kteří plánované projekty financují částečně či zcela z prostředků Evropské unie (či jiných dotačních programů), může právě ono zdržení způsobit často až fatální důsledky, spočívající v tom, že předmětné prostředky nebudou moci být načerpány a využity.

Obrana zadavatele?