Vývoj software z pohledu právního

Na základě opakujících se dotazů z praxe jsme připravili základní informace o některých právních aspektech spojených s vývojem počítačových programů. Text je koncipován z pohledu „investora“, tedy subjektu, který nese ekonomické náklady spojené s realizací softwarového projektu. Příspěvek obsahuje informace vhodné pro základní orientaci v této problematice. Nezabýváme se situacemi, kdy má být využit již existující počítačový program, zejména Open Source software či free software.

Jak známo, k realizaci softwarového projektu je možné využít vlastní zaměstnance (v pracovněprávním vztahu) nebo programátorské služby zajistit prostřednictvím externisty (jiné fyzické či právnické osoby). V České republice jsou programátorské služby často poskytovány fyzickými osobami podnikajícími na základě živnostenského oprávnění (OSVČ). Důvody tohoto stavu jsou obecně známy, z naší strany se tak jimi nebudeme v tomto článku blíže zabývat.

Pracovněprávní vztahy

V případě, kdy je vývoj počítačového programu zajišťován na základě pracovněprávního vztahu, je z pohledu zaměstnavatele “investora” menší prostor pro chybu. Pracovněprávním vztahem se kromě pracovního poměru rozumí také dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Varianta zaměstnání programátora má určitou výhodu z pohledu autorskoprávního, neboť právo výkonu majetkových autorských práv (tedy jakási obdoba vlastnictví) zde automaticky přechází na zaměstnavatele dle ustanovení § 58 odst. 1 autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Nicméně i v tomto případě je nutné mít na paměti, že tato právní úprava (§ 58 odst. 1 autorského zákona) je dispozitivní. To znamená, že není zcela vyloučeno, aby zaměstnavatel přišel k úhoně nevhodně koncipovanou smluvní dokumentací.

Vzhledem k tomu, že v případě pracovněprávních vztahů by v ideálním případě nemělo docházet k tolika problematickým momentům z hlediska právního, je možné se soustředit na praktické kroky realizované v rámci tohoto vztahu. Zejména tedy na řádné zdokumentování samotného vývoje programu, včetně dokumentace zadávané práce a zaměstnavateli předávaných částí počítačového programu. Tím je možné do určité míry předejít v praxi ne zcela výjimečným sporům ohledně toho, zdali zaměstnanec počítačový program (či jeho část) vytvořil v pracovní době pro zaměstnavatele či mimo ni.

Přestože zaměstnavateli ze zákona náleží určitá oprávnění, neznamená to automaticky, že bude schopen je vždy také fakticky realizovat. Pokud zaměstnavatel vykonává majetková autorská práva k počítačovému programu, je sice oprávněn provádět změny takového programu (pokud není sjednáno jinak), nicméně v některých případech v praxi toho není z objektivních důvodů schopen (a to nikoliv pouze pro technickou neznalost).

Negativem při zajišťování vývoje počítačového programu vlastními zaměstnanci jsou především omezení daná pracovním právem. Smluvní volnost je zde výrazně limitována kupříkladu v oblasti možných sankcí z důvodu neplnění povinností ze strany zaměstnance či v oblasti možného sjednání zákazu konkurence apod.

Obchodní vztahy s fyzickou osobou