Nad otázkou kopírování pro osobní potřebu

Předem nutno uvést, že článek pojednává o případech užití autorských děl v České republice a nevztahuje se tedy na případy, kdy k užití děl dochází v zahraniční, přestože není vyloučeno, že úprava je v některých zemích velmi podobná té naší (např. v ostatních státech tvořících EHP). Na úvod příspěvku také stručně zmiňujeme existenci tzv. volných děl.

Volnými díly jsou ta díla, u kterých uplynula doba trvání majetkových práv (dobu trvání majetkových práv upravuje § 27 autorského zákona) a jejich užití není omezováno. Volná díla je oprávněn užít každý jakýmkoliv způsobem, například včetně jejich užití sdělováním veřejnosti prostřednictvím internetu či rozšiřováním (prodej CD, prodej knih).

Obecně lze říci, že pokud se nejedná o volné dílo, lze předmět chráněný autorským právem užít pouze se svolením autora (vykonavatele majetkových práv). Jednotlivé způsoby užití jsou demonstrativně vymezeny v ustanovení § 12 odst. 4 autorského zákona. Mezi tyto způsoby užití patří i rozmnožování díla. Řečí zákona se rozmnožováním díla rozumí „zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě“. Tedy včetně zhotovování rozmnoženin v elektronické podobě. Užít dílo bez svolení autora je možné pouze výjimečně v případech výslovně stanovených autorským zákonem. Skutečnost, že se jedná o výjimky vyplývá explicitně z ustanovení § 29 odst. 1 autorského zákona: „Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.“ Jednou z takovýchto výjimek stanovených v autorském zákoně je volné užití podle jeho ustanovení § 30. Volné užití je vždy nutné odlišovat např. od bezúplatného užití díla na základě licenčního ujednání.

Dle ustanovení § 30 odst. 1 se za užití díla podle autorského zákona nepovažuje „užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak“. Na rozdíl od předchozího znění, kde autorský zákon hovořil pouze o osobní potřebě bez specifikace druhu subjektu, novelizované znění již výslovně stanoví, že se musí jednat o osobní potřebu fyzické osoby. Ustanovení § 30 odst. 2 autorského zákona pak doplňuje, že „do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.“ Nově se volné užití vztahuje pouze na díla zveřejněná (§ 29 odst. 2 autorského zákona) a zásahem do autorského práva od účinnosti novely tak např. je zhotovení rozmnoženiny dosud nezveřejněného díla audiovizuálního či hudebního.

Obecně lze tedy říci, že zhotovení záznamu, rozmnoženiny nebo napodobeniny díla (např. audiovizuálního či hudební díla) není zásahem do autorského práva. Takovýmto volným užitím však není:

• užití počítačového programu (včetně počítačových her),
• užití elektronické databáze,
• zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou,
• pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že bez svolení autora nelze i nadále zhotovovat rozmnoženiny počítačových programů, a to ani pro osobní potřebu fyzické osoby. V souladu s ustanovením § 66 odst. 2 autorského zákona se za rozmnožování počítačového programu „považuje i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.“ Nicméně v oblasti počítačových programů platí speciální právní úprava ve vztahu k tzv. záložním rozmnoženinám. Dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) autorského zákona do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže si „zhotoví záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho užívání…“ Kdy je zhotovení záložní rozmnoženiny počítačového programu nezbytné pro užívání takového programu, je otázkou konkrétního případu. Pro vyloučení všech pochybností uvádíme, že v případě užití free software nebo i freeware se nejedná o volné užití (přestože nositeli práv nevzniká nárok na odměnu).