Zrušení rozhodčího nálezu ve Slovenské republice

Existence rozhodčího řízení jako alternativy k obecné soustavě soudů je obecně zejména mezi obchodníky velice pozitivně přijímána a často k řešení sporů využívána, nicméně žádný demokratický stát neponechává autoritativní rozhodování jakéhokoli orgánu nebo instituce a teda ani rozhodčího soudu zcela mimo soustavu kontrolních mechanizmů.

I když je mechanizmus rozhodčího řízení v porovnání s fungováním obecných soudů v mnoha směrech daleko volnější, pořád by svévole či nezákonnost rozhodců při rozhodování, bez adekvátní možnosti procesní obrany, vedla k porušování ústavně zaručených práv. Je tedy možno shrnout, že i když je primární funkcí rozhodčích soudů a rozhodčího řízení jako takového efektivně rozhodovat spory mezi stranami, kontrolní funkce obecných soudů je nadále přítomna i když v poněkud latentní podobě. Naším cílem je na následujících stránkách popsat proces, jak je možno dosáhnout zrušení rozhodčího nálezu (rozhodcovského rozsudku) ve Slovenské republice. Vzhledem k rostoucímu počtu českých advokátů a advokátních kanceláří praktikujících na Slovensku totiž považujeme tuto otázku za stále podstatnější.

Jak zahájit řízení o zrušení rozhodčího nálezu

Slovenská úprava rozhodčího řízení je obsažena zejména v zákoně č. 244/2002 Z.z., o rozhodcovskom konaní, v platném znění (dále jen “ZRK“), který pracuje s institutem zrušení rozhodčího nálezu zejména v sedmé části v §40-44.

Institut zrušení rozhodčího nálezu nelze zaměňovat s opravným prostředkem proti rozhodčímu nálezu (tj. přezkumem po stránce procesní i hmotněprávní), kterým rozhodně není a být nemůže. Tuto funkci může plnit dle §37 ZRK přezkum rozhodčího nálezu jiným rozhodcem.

Na prvním místě musíme podotknout, že institut zrušení rozhodčího nálezu se dle §40 odst. 1 ZRK týká pouze tuzemských rozhodčích nálezů, což znamená nálezů vydaných rozhodci a rozhodčími soudy na území Slovenské republiky dle §44 odst.1 ZRK.

Žádat o zrušení rozhodčího nálezu je možné v taxativně vymezených případech (viz níže) žalobou podanou dle §51 ZRK na soud příslušný podle ustanovení obecných přepisů o řízení před soudy, tj. zákona 99/1963 Zb., Občianskeho súdneho poriadku, v platném znění (dále jen “OSP“).

Iniciovat řízení může jen účastník původního rozhodčího řízení. Rovněž se lze domnívat, že i ve slovenských podmínkách to bude pouze hlavní účastník onoho rozhodčího řízení.[1] Řízení musí být vedeno proti druhému účastníku rozhodčího řízení resp. dalším účastníkům a nikoli proti rozhodčímu soudu nebo rozhodci.

K řízení je na základě §9 odst. 1 OSP věcně příslušný okresní soud. Místně příslušný je pak dle §88 odst. 2 OSP vždy soud, v jehož obvodu se nachází místo rozhodčího řízení.

Je-li napadený rozhodčí nález vydán Rozhodcovským súdom Slovenskej obchodnej a priemyselnej komory, bude na základě výše uvedeného věcně a místně příslušný k rozhodování o žalobě Okresný súd Bratislava I.

Důvody a lhůty k podání žaloby a důsledky zrušení rozhodčího nálezu