Judikát rozhodčího soudu k otázce mlčenlivosti rozhodce

Tzv. zpravodajská licence ve smyslu ustanovení § 12 odst. 3 obč. zák. nemůže prolomit povinnost rozhodce zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce rozhodce, pokud nebyl této povinnosti zproštěn (§ 6 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení). Tzv. zpravodajskou licencí rovněž nemůže být porušen základní princip rozhodčího řízení, a to neveřejnost (§ 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení).

Rozhodce nelze v řízení o zrušení rozhodčího nálezu dle § 31 zákona o rozhodčím řízení vyslýchat jako svědka.

Rozhodčí nález Rozhodčího soudu při IAL SE ze dne 26. října 2009, sp. zn. 224/2009

Odůvodnění:

Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení jsou rozhodci povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem funkce rozhodce, pokud nebyli této povinnosti zproštěni. Na uvedené ustanovení je potřeba pohlížet obezřetně, a to i v souvislosti s ustanovením § 19 odst. 3 in fine zákona o rozhodčím řízení, podle něhož je řízení vždy neveřejné.

Lze totiž předpokládat, že jednou z pohnutek účastníků rozhodčího řízení, proč se rozhodli řešit své spory před rozhodcem, je právě jeho neveřejnost, kdy „za zavřenými dveřmi“ může být předmětem jednání např. obchodní tajemství, know how apod. Zákonem stanovená mlčenlivost není běžnou součástí našeho právního řádu – zákonodárce s tímto institutem šetří (např. advokáti apod.), je tedy třeba vůli zákonodárce respektovat a prolamovat mlčenlivost pouze za předpokladu, že jsou k tomu dány zákonné předpoklady a jejich splnění řádně prokázáno. V případě rozhodce je třeba brát v úvahu, že k takovému zproštění ze strany obecného soudu musí být dány vážné důvody.

Za vážné důvody v žádném případě nelze považovat tzv. zpravodajskou licenci ve smyslu obč. zák., když média sice v demokratické společnosti mají svou nezastupitelnou roli, jejich činnost však nemůže bezbřeze zasahovat do práv soukromoprávních subjektů.

Tzv. zpravodajská licence ve smyslu ustanovení § 12 odst. 3 obč. zák. nemůže prolomit povinnost rozhodce zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce rozhodce, pokud nebyl této povinnosti zproštěn (§ 6 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení). Tzv. zpravodajskou licencí rovněž nemůže být porušen základní princip rozhodčího řízení, a to neveřejnost (§ 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení).

Rozhodce nelze v řízení o zrušení rozhodčího nálezu dle § 31 zákona o rozhodčím řízení vyslýchat jako svědka. Činnost rozhodce v rozhodčím řízení spočívá v subjektivním právním posouzení konkrétní právní věci. Pokud je rozhodnutí obecného soudu věcí právního posouzení, platí zásada iura novit curia. Rozhodce svůj právní názor vyjádřil v rozhodčím nálezu, případně jiném rozhodnutí, jímž se rozhodčí řízení končí, a je nepřijatelné, aby své rozhodnutí interpretoval, případně dokonce obhajoval. Nadto je rozhodce vázán mlčenlivostí.