K důvodnosti podání žaloby

I. Není povinností žalobce v den podání žaloby kontrolovat na bankovním účtu přijetí plnění od žalovaného. Rozhodce má v takovém případě za to, že žaloba, jež byla odeslána tentýž den, jako bylo připsáno na bankovní účet plnění ze strany žalovaného, byla podána důvodně, pokud žalobci toto plnění nebylo žalovaným řádně prokázáno před podáním žaloby či pokud takové plnění žalobce nemohl prokazatelně předpokládat.

II. Žalobce by nesl odpovědnost za nedůvodně zahájené řízení za předpokladu, že by úhrada peněžních prostředků proběhla ještě před odesláním žalobního návrhu, a to v době, u níž lze předpokládat, že je pravidelnou periodou kontroly peněžních prostředků na bankovním účtu. Tato lhůta se však neuplatní, pokud žalovaný žalobci úhradu bezhotovostním platebním stykem prokázal (např. nezpochybnitelným příkazem k úhradě či výpisem z bankovního účtu) či pokud takové plnění žalobce mohl prokazatelně předpokládat.

Odůvodnění:

Žalovaný v řízení namítal, že žaloba nebyla podána důvodně (a že má proto rovněž nárok na plnou náhradu nákladů řízení), když v den, kdy žaloba byla doručena rozhodci, byly na bankovní účet žalobce připsány dluhované peněžní prostředky. Uvedl, že žalobce nese odpovědnost za stav svého bankovního účtu i v den, kdy je řízení zahájeno.

Rozhodce dospěl k závěru, že není povinností žalobce v den podání žaloby kontrolovat na bankovním účtu přijetí plnění od žalovaného. Rozhodce má v takovém případě za to, že žaloba, jež byla odeslána tentýž den, jako bylo připsáno na bankovní účet plnění ze strany žalovaného, byla podána důvodně, pokud žalobci toto plnění nebylo žalovaným řádně prokázáno před podáním žaloby či pokud takové plnění žalobce nemohl prokazatelně předpokládat.

Žalobní návrh je standardně zasílán prostřednictvím České pošty, s.p., okamžik, kdy se žalobní návrh dostane z moci žalobce a okamžik, kdy je zahájeno řízení, tedy není shodný. Řízení je totiž ve smyslu ustanovení § 82 odst. 1 o. s. ř., resp. § 14 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení o zahájeno dnem, kdy došel soudu (rozhodčímu soud, rozhodci) návrh na jeho zahájení.

Otázkou tedy zůstává, kdo nese „odpovědnost za důvodnost zahájení řízení“ v případě, kdy v okamžiku, kdy žalobní návrh opustil sféru vlivu žalobce, dluh uhrazen nebyl, ale byl uhrazen v okamžiku zahájení řízení (kdy došel soudu návrh na jeho zahájení).

Za předpokladu, že řízení bylo zahájeno doručením poštovní zásilky rozhodci, má rozhodce za to, že žaloba byla podána důvodně, a to i za předpokladu, že v době transportu zásilky, pominul-li důvod k podání žaloby.Specifická situace by nastala, pokud by řízení bylo zahájeno elektronickým podáním, případně doručením žaloby osobně rozhodci.

Rozhodce má ale současně za to, že žalobce by nesl odpovědnost za nedůvodně zahájené řízení za předpokladu, že by úhrada peněžních prostředků proběhla ještě před odesláním žalobního návrhu, a to v době, u níž lze předpokládat, že je pravidelnou periodou kontroly peněžních prostředků na bankovním účtu. Tato lhůta se však neuplatní, pokud žalovaný žalobci úhradu bezhotovostním platebním stykem prokázal (např. nezpochybnitelným příkazem k úhradě či výpisem z bankovního účtu) či pokud takové plnění žalobce mohl prokazatelně předpokládat.

Rozhodčí nález Rozhodčího soudu při IAL SE ze dne 13. listopadu sp. zn. 240/2009