Používání tzv. katalogových fotografií prodejci zboží na internetu

Řada klientů naší kanceláře, provozujících e-shopy nebo inzertní či aukční portály, se velice často setkává s uplatňováním autorských práv jiných osob k fotografiím, použitých v rámci jednotlivých nabídek zboží.

Vzhledem k tomu, že užívání „katalogových“ fotografií k označení nabízeného zboží je na internetu rozsáhlým jevem, k němuž dochází v masovém měřítku, považuji za vhodné se touto problematikou zabývat podrobněji.

Autorská práva k fotografiím

Při prohlížení nabídek zboží v neznačkových e-shopech nebo na nejrůznějších inzertních serverech běžně narazíme na fotografie, které evidentně nejsou vyobrazením konkrétního nabízeného kusu zboží, ale jsou profesionálně nasnímány ve studiových podmínkách. Protože se takové fotografie většinou vyskytují v katalozích zboží, sestavených samotným výrobcem, můžeme je dále označovat jako fotografie „katalogové“. Pokud je nabídka zboží doprovázena katalogovou fotografií, vypadá pochopitelně profesionálně - fotografie jsou často elektronicky upraveny a zboží je na nich zachyceno kvalitně a v dobrých světelných podmínkách. Získání takových fotografií je velice snadné – ze stránek samotného výrobce zboží je lze stáhnout na základě několika kliknutí. Tyto okolnosti však ještě neznamenají, že osoba, která fotografie tímto způsobem získá a následně použije, je skutečně oprávněna s nimi takto nakládat.

Fotografie je chráněna jako autorské dílo ve smyslu § 2 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona. Pro to, aby nějaký výsledek lidské činnosti mohl být chráněn jako autorské dílo, zákon stanoví následující základní podmínky:

a) musí být jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora;

b) musí být vyjádřen v objektivně vnímatelné podobě bez ohledu na rozsah, účel nebo význam.

Tato obecná kritéria autorský zákon dále specifikuje ve vztahu k různým předmětům ochrany. V případě fotografií stanoví autorský zákon zvláštní režim – pro jejich ochranu totiž postačuje splnění kritéria původnosti (musí tedy být výsledkem činnosti konkrétního autora), nemusí být splněno ono kritérium jedinečnosti. Z toho vyplývá, že u fotografie není třeba zkoumat, zda má uměleckou nebo dokumentární hodnotu, zda je natolik jedinečná a zvláštní, že by byla autorským dílem – fotografie je jako dílo chráněna vždy (s výjimkou fotografií ryze technického charakteru, sloužících k přenesení předlohy na jiný podklad, například fotokopií, které jako fotografie chráněny nejsou). Lze tedy konstatovat, že fotografie zboží, pořízená fotografem v ateliéru za účelem co nejpřesnějšího a nejlepšího vyobrazení tohoto zboží v propagačních materiálech, je chráněna jak autorské dílo, a fotograf je považován za autora (autorem ve smyslu § 5 autorského zákona může být vždy jen fyzická osoba, která dílo vytvořila). Fotograf většinou vytvoří katalogové fotografie na objednávku výrobce zboží, na něhož jsou licenční smlouvou přenesena majetková autorská práva k jednotlivým fotografiím, přičemž většinou je licence k užití fotografií autorem výrobci udělena jako výhradní (autor tedy není oprávněn udělit licenci k užití stejných fotografií jiné osobě). Výrobce je tedy vykonavatelem veškerých majetkových autorských práv ke katalogovým fotografiím, a jako takový je oprávněn fotografie sám užívat, udělovat licenci k jejich užití dalším osobám, nebo uplatňovat práva vyplývající z autorského zákona vůči všem, kteří autorská práva k fotografiím poruší (například bez jeho svolení fotografie použijí k účelům propagace a prodeje svého zboží).

Používání katalogových fotografií