Právní aspekty tvorby počítačových programů na objednávku

Mnohé společnosti podnikající v oblasti informačních technologií nebo jiných odvětvích si nechávají zhotovovat software buď pro vlastní potřeby nebo za účelem jejich komerčního šíření zákazníkům. Děje se tak nejčastěji na základě objednávky a následného uzavření smlouvy o dílo v písemné či ústní podobě.

Vytvoření počítačového programu předpokládá určitý smluvní základ vztahů k programátorům či právnickým osobám jakožto subdodavatelům programů či jeho částí. Hovoříme-li o smluvním základě pak máme na mysli smlouvy pracovněprávní k zaměstnancům dané společnosti nebo smlouvy o dílo.

Smlouvy o dílo jsou uzavírány přímo s jednotlivými programátory či s jejich zaměstnavateli. Základem všech možných problémů počítačových programů vzniklých na objednávku může být právě fakt, že autorem programu je výlučně fyzická osoba (pozn. oproti tomu evropská Směrnice ES 91/250/EHS o právní ochraně počítačových programů počítá s možností jednotlivých států zakotvit ve svém právním řádu autorství právnických osob).

Počítačový program vytvořený na objednávku je považován za dílo zaměstnanecké a z toho titulu objednateli náleží stejná práva jako zaměstnavateli (tj. majetková práva – šířit program, upravovat atd.).

Účastníci smlouvy o dílo

Na práva objednatele k objednanému počítačovému programu má zásadní vliv skutečnost, zda tato smlouva o dílo je uzavřena přímo s autorem (resp. autory) programu či jejich zaměstnavatelem (fyzickou či právnickou osobou), resp. osobou, která si nechá subdodavatelsky program zhotovit.

Smlouva o dílo uzavřená přímo s fyzickou osobou, která bude samostatně vytvářet počítačový program či jeho část by neměla při odpovídající smluvní úpravě činit problémy. Je však vhodné neopomenout zejména sankční úpravu nepředání zdrojových kódů či další programové dokumentace autorem, sankční úpravu jakéhokoliv užití programu autorem v rámci konkurenčního boje atd.

Bude-li uzavřena smlouva o dílo s právnickou nebo fyzickou osobou zaměstnávající programátory či vytvářející programy pomocí dalších osob subdodávkou, je nutné upozornit na skutečnost, že takto předané dílo objednateli nebude mít povahu díla zaměstnaneckého a objednatel nebude zmocněn k výkonu majetkových práv. Nejde totiž ve smyslu autorského zákona o dílo (počítačový program) na objednávku, pokud je dle smlouvy zhotovitelem právnická osoba nebo fyzická osoba, která program zhotovila pomoci svých zaměstnanců nebo třetích osob na základě dalších smluv o dílo (subdodavatelsky). Lze sice teoreticky považovat takový vztah za licenční, nicméně práva z licence jsou samozřejmě omezena oproti právům plynoucím z díla na objednávku. Objednatel takového programu by nemohl tento program dál šířit licenční smlouvou, resp. upravovat či spojovat s jiným programem. Na druhé straně by zhotovitel mohl udělit licenci jiným osobám např. v konkurenčním postavení.

Pokud by chtěl objednatel maximálně zajistit svá práva k počítačovému programu, který má být zhotoven dle smlouvy o dílo, musel by trvat na výslovné smluvní úpravě povinnosti zhotovitele zajistit výslovný souhlas autora, popř. autorů s postoupením majetkových práv ke zhotovenému programu na objednatele. Tento souhlas by měl být předán minimálně v kopii společně se zdrojovými kódy objednateli, tak aby objednatel měl právní jistotu, co se týká dalšího nakládání s počítačovým programem. Objednatel totiž není při předání programu schopen zjistit, kdo je skutečným autorem programu. V opačném případě by sice mohl požadovat odstranění právních vad díla či jeho řádné předání, nicméně při negativním postoji skutečného autora činného pro zhotovitele se lze jen soudit.

Například německá úprava v tomto klade důraz na dohodu smluvních stran a přesné vymezení licence, popř. jiných dispozic s autorským dílem, jestliže se jedná o počítačový program. Obdobně i česká právní úprava poskytuje smluvním stranám poměrně širokou volnost a je nanejvýš vhodné věnovat smlouvě náležitou pozornost tak, aby nedocházelo k právní nejistotě a zbytečným sporům.

Povinnost předání zdrojových kódů

Objednatel je oprávněn po zhotovení počítačového programu na základě jeho objednávky, požadovat po zhotoviteli zpřístupnění zdrojových kódů za účelem realizace jeho práv dle autorského zákona a účelu smlouvy. Bez tohoto oprávnění by možnost úpravy programu a dalších dispozic s ním byla značně ztížena.

V praxi je možné si přístup ze strany objednatele pro případ, že by se zhotovitel dostal do ekonomických nebo provozních potíží (ale i zhotovitele během vytváření programu) ke zdrojovým kódům zajistit jejich úschovou. Objednateli úschova takto umožňuje bez větších potíží zajistit údržbu, interoperabilitu a možnost případných upgrade takového programu i v případech, kdy zhotovitel tohoto není objektivně schopen.

Náležitosti smluv o zhotovení počítačových programů

Smlouvy o dílo lze sice uzavřít na základě ústních smluv, každopádně u počítačových programů jednoznačně jsou na místě smlouvy písemné. Práva a povinnosti z ústní smlouvy jsou v případě sporu těžko prokazatelná a tím i vymahatelná. Písemná smlouva sice může trpět vágností, každopádně při její odpovídající právní úrovni může poskytovat oběma smluvním stranám dostatečnou jistotu v jejich oprávněních a závazcích. Objednatel by měl tedy veškeré negativní právní následky z případného porušení autorských práv eliminovat dostatečnou smluvní úpravou svého vztahu ke zhotoviteli.

Pokud části programu budou zhotovovány jednak na základě smluv o dílo a části na základě pracovněprávního vztahu, je vhodné zachovat stejnou právní úpravu vůči všem osobám podílejícím se na tvorbě počítačového programu. Rozdílné stanovení např. povinností k upgrade, povinností k odstranění vad by mohlo způsobit mnohé komplikace. Zaměstnancům lze takové povinnosti uložit pokynem okamžitě se stanovením lhůty ke splnění, kdežto třetím osobám pouze v rámci sjednané úpravy.

Ve smlouvách o dílo je nutné klást důraz na přesné vymezení požadovaných vlastností počítačového programu, definici případných faktických i právních vad a způsob jejich odstranění, stanovení závazků k předání zdrojových kódů a programové dokumentace, povinnosti mlčenlivosti, resp. závazků provádět upgrade či update, závazků ze SLA (servis level agreement), nebude-li je objednatel plnit sám.

Právní následky nedostatečné úpravy

Podcenění smluvní úpravy může vést k závažným právním následkům pro firmy obchodující na základě licencí s počítačovými programy, provádějící jejich implementaci či používající na objednávku vytvořený počítačový program pro vlastní účely. Tyto následky se mohou projevit jak v rovině autorskoprávní, tak trestněprávní. Na to mohou navázat občanskoprávní žaloby, případně žaloby opírající se o právo proti nekalé soutěži.